Don't look back! ► Třetí kapitola

Don't look back! | Fan Fiction | Anika Rodriguez | The Walking dead

Hlavně se neohlížej, Daryle. Bude to tvůj poslední pohled...bratříčku. 

 Děj:
 Daryl chtě nechtě musí přežívat spolu s Rickem a jeho skupinou. Postupem času se z nich stává celkem dobrá parta a sám Daryl se sbližuje s Carol. Jelikož je z vězení vyhnali, museli se usídlit ve velké továrně. Jsou tu louky a lesy ohraničené pletivem a vše se zdá jako ideální základna, ale po tom, co Rick vezme dospívajícímu Carlovi jeho jedinou zbraň, Carl utíká někam do lesů s tím, že otce nenávidí. I když to může být Darylovi jedno, rozhodne se jít pomoc a najít Carla dříve než Mrtváci a.. Marle.




Buenos dias,tato část tu vlastně ani dnes neměla být, ale jelikož nám včera snad celý den nejala wi-fi sebrala jsem se a napsala další část, která má být o hodně delší, ale nakonec jsem ji rozdělila do třetího a tříapůltého   dílu, který je trochu více nabitý.Snad budete chápat ;) Tak snad vás to bude alespoň trochu bavit!



Daryl kráčel po ostrém a kamenitém srázu, který končil teprve o pár set metrů dál, a nedbal na jeho bezpečnost. Boty mu téměř podkluzovali až k spodním kmenům stromů, které rostly na okraji. Naštěstí se vždy dokázal zachytit o nějaký ten roh a vyškrábal se nahoru. Kuši měl už pěknou dobu zavěšenou na jednom rameni, které musel neustále střídat jinak by mohl mít zítra problémy s rukou.
Šel poměrně rychle a za nedlouho po tom, co se rozdělili s Rickem došel na úpatí strmého srázu k velkému jezeru s písčitou pláží. Evidentně to byl pozůstatek dávného turistického místa někde v severní americe. Daleko od břehů byly vidět černé šmouhy velkých lodí, které pomalu rezivěli a potápěli se ke dnu.
Když pohlédl dolů podel skal nachvíli se zastavil a sklopil zrka k zemi. Zaposlouchal se do tiché přírody. Z jedné části ho to těšilo, že nemusí být napozoru před hladovým Mrtvákem, ale z druhé strany věděl, že to znamená velké riziko, protože Mrtvák může být třeba i po jídle. Ohnul se a pomalu se vydýchával z hbyté chůze. Začalo se rozednívat a už bylo vidět i do vzdálenější krajiny, které přes noc jinka nevidí. Než však najde Ricka a dojdou pak do továrny za ostatníma může se už chýlit k poledni.
Daryl se připravoval k dalšímu rychlému kroku a v tom mu ruka osudu podsekla koleno a on se s výjekem začal svíjet a padat dolů k pláži. Rukama se ještě snažil chytit kolem sebe, ale skála byla hladká a míst, kde by se zachytil, bylo málo.  Cítil jak se mu levý bok odírá a dře do krve podel menšího útesu. Kolem něj se sypalo zbylé jehličí a kousky kamenů a písku.

* * *

Pomalu otevřel oči a nad sebou spatřil potemnělé nebe, jak se začíná rozednívat. Kéžby takhle pod stromy mohl ležet déle. Teprve teď si začíná vážit, jak to bylo úžasné. Ze vzpomínek na jeho život  před virusem rozehnala bodavá a štiplavá bolest v levém boku, po kterém jel celkem slušnou část celého srázů než se mu podařilo převalit na záda.
Pochroumaně se zvednul a posadil se vedle křoví, kam odložil kuši, aby se mohl podívat na ránu na boku. Špinavýma rukama si začal přejíždět přes sedřenou ránu jakoby to bylo škrábnutí o malý stromeček. Nakonec ovšem i on, drsný Daryl, zasténal a hlavou mu prolétla slova, která mu říkával jeho starší bratr Merle a ironicky se uchechtl.
Jeho instinkt mu radil se zvednou a pokračovat- a tak to udělal, i přes tu nepříjemnost na jeho levém boku pod rukou. Přehodil kuši přes rameno, otočil se a dal si dlaň před čelo, aby uviděl místo, odkud spadnul.
"Ksakru!"zamumlal, překvapeně zapískal a sjel pohledem dolů po pětadvacet metrů vysokém srázu. Mohl být rád, že se nenabodl na větve a kořeny stromů.
Vzdychl a rozhlédl se kolem sebe po nějaké cestě, kterou by se dostal nahoru. Na jižní straně se táhl dlouhý můstek, ale i po minutách chození a hledání nenašel žebřík i schody, kudy by se tam dostal.
Zbylo jen vylézt po svých. Bleskově sebral kuši i s šípy a hodil je do keře pod můstek zavěšený nad hlavou. Vyskočil na nejblížší kámen a z něj udělal dlouhý a rychlý skok na můstek.
Téměř o chlup sezachytil rukou o okraj dřevěného můstku. Na zlomek vteřiny zůstal viset jen na jedné ruce, protože mu druhá ulouzla. S hlubokým nádechem se zachytil ještě pevněji a vyhodil tělo na můstek. Vyškrábal se nahoru.
Daryl si musel dávat opravdu pozor na každý krok, protože celý dřevěný můstek byl bezpečný naposledy před padesáti lety. Čím dál šel podél skály, tím horší byla cesta. Přímo ve skále byli vyhloubeny prostroné díry s dřevěnými dveřmi, které zářili pestrou modrou. Daryl opatrně strčil do jedné z polootevřených kabinek a za dveřmi se vynořila malá místnůstka na převlékání. Zřejmě to patřilo k místnímu jezeru, které kdysi bylo plavecké jezero. Nikdy by Daryla nenapadla taková blbost jako dát kabinky do skály a cestu udělat z tenkých prken daných nezávisle na sebe. 
Dalších dveří si nevšímal a jen šel dál. Už chtěl zabočit do další uličky a v tom uviděl přímo za rohem mohutného muže s pár vlasy na hlavě, jak něco táhne podel můstku. Daryl zareagoval naprosto rychle a skrčil se. Cizinec na sobě měl hnědé oblečení, ale neviděl mu do tváře, protože byl otočený zády. Z takovéto dálky nebylo přesně a zřetelně slyšet, co říká, ale byl si jistý, že nadává.
Muž se natočil kousek stranou a Daryl najednou spatřil mladého chlapce - Carla! Ten muž v hnědém se snažil Carla chytit, ale nějak se mu to nedařilo. Carl se vždy vytočil s jeho sevření a snažil se mu utéct. Na Darylově tváři se objevilo odhodlání, že půjde pomoc Carlovi, ale v tom se jedna modrá kabinka za mužem začala otevírat a vyšel z ní další muž s maskou přes obličej  černými věcmi. Přistoupil ke Carlovi a chytil ho za ruce mezitím, co ho ten druhá chytil za nohy a vlekli ho zpět, odkud vyšel. 
Stalo se to tak rychle, že než stačil cokoliv udělat, všichni tři zmizeli za dveřmi nějaké větší místnosti ve skále.  Měl by vůbec šanci proti obou, kdyby se tam vydal teď a zjistil, co jsou oba zač a co chtějí po Carlovi?
Darylova chladná hlava, ale neudělala krok zpět a potichu se vydal k místu, kde ještě před pár vteřinami uviděl Carla živého.Riskoval tak, že se dveře náhodou otevřou a oni uvidí i jeho a nebo že se pod ním můstek podlomí a on skončí někde dole na kamenech.  Při těch myšlenkách se podíval skrz prnka dolů. Byl stále blíže a prkna se najednou zdála jako čerstvě vyměněná, což ho trochu znepokojovalo, protože tu může kdokoliv přežívat. Mrtváci se sem těžko dostanou, když tu nejsou schody. A pokud by to byla pravda, mohli by dokonce ohrozit i ostatní ze skupiny.

Povídku najdete i na wattpadu(brzy)

Ask.fm: www,ask.fm/ajikaaja

FaceBook: Anika Rodriguez

E-mail: AnikaRodriguez@seznam.cz