Sunday Siesta #2 - Proč se malé děti bojí tmy - aneb velké dumaní nad nocí...

 

Buenos dias, po novém obnovení nedělních siest jsem tu druhým tématem. I když jsem slibovala, že to tentokrát bude o přátelství, musela jsem plány nečekaně změnit, protože jsme na to téma moc věcí připravených neměla. Tudíž dnes jsem zabrousila do tajemnějších témat a zvolila si tmu a noc. 

Proč jsme se jako malý báli tmy? Jak krásná ve skutečnosti může být? Působí na nás kreativními účinky?

 

Už od mala v nás tma má nějaký nechtěný respekt a mnohdy i strach a obavy. Někteří jako malý neusnuli ve tmě, protože se obávali všeho, co by z ní vylezlo. Nechtěli jsme chodit do sklepa, kde byla ve většinou tma. Nechtěli jsme chodit po tmě po bytě a nedej bože o půlnoci. Kde se však v nás vzali ty všechny obavy.

Zdroj: WeHeartit.com

Když se nad tím zapřemýšlíte, tak zjistíte, že všechny monstra, které od dětství znáte, pochází a vylézají ze tmy. Upíři, vlkodlaci, démoni, duchové... tihle všichni žijí ve tmě a vždy, když se o nich mluví, mluví se o dětech noci. Má to jeden určitý důvod, ve dne všechno vidíte, nic se vám neschová, na všechno vrhá světlo. Není čeho se ve světle bát, i když právě tam jsou skryté ty největší bestie. Kdežto bez tmy bychom vůbec neměli k ničemu respekt, všechno to, co nás dějí, se skrývá právě v té tmě.

Neříkejte, že se vám více líbí den. Já upřímně jsme naprosto tmou fascinována. Jako malá si už nepamatuji, zda jsem z ní měla nějaký strach, takže bych nerada lhala, ale pokud vím, tak jsem se jí nikdy nebála. Teď po těch pár letech mě tma a noc fascinuje snad ještě více než vesmír nebo cokoliv jiného. Bez ní bychom neměli žádnou z legend, nevyprávěli by se příběhy o nadpřirozených bytostech a byla by to hrozná nuda bez ní.

Jak říkám, já asi nikdy neměla strach tak úplně ze tmy, ale spíše z těch příběhů, co jsem slýchávala. Zjistila jsem, že není nic hezčího než tichá procházka ve tmě jen s mikinou a běžeckými boty. Běžet ve stmívání po lese a poslouchat písničky. Za tmy bych si tam už asi netroufla, protože to mám až moc velkou fantazii, ale když se ten den v létě chýlí ke konci, ráda jsem se tahle proběhla lesem. Slyšíte... vlastně neslyšíte nic, jen trávu a stromy, které zní jako chorál. Ne takové ty nudné, ale opravdu krásný chorál přírody. Stačí se na chvíli zastavit, sundat sluchátka a zaposlouchat se, i když ve vás třeba pramení ten strach, že pokud se nerozběhnete, dopadne vás to.

Tam na nás má i kreativní účinky. Zkuste něco nakreslit ve dne za úplného světla a to samé zkuste uprostřed noci s otevřenými závěsy. Pokud jde o mě, už kreslím a tvořím jenom ve tmě, protože všechno se mi v ní daří lépe než za světla.

To samé s psaním, fantazie mi v noci pracuje lépe a jelikož povětšinou píšu fantasy, není nad to, vlézt si do postele, zhasnout světla a psát.

Chtěla jsem najít nějaký důkaz, zda je to možné, že tma a noc na nás má až takové účinky, ale mé myšlení a zápal zjistit to asi nikdo jiný nesdílí. Alespoň mám nápad na další projekt, kdybych si něco chtěla zachránit ve škole. 

Den se v porovnání s nocí zdá být jako neuvěřitelně nudný. Na druhou stranu kdybychom žili jenom ve tmě, zvykli by jsme si tak, že všechno to tajemné by se z ní vytratilo.

Zdroj: Weheartit.com

Myslím si také, že lidé, co říkají, že se báli tmy, se jí nikdy nebály. Kdyby se báli tmy, nemohli by mít ani zavřený oči(!). Oni se bojí toho, co je v ní. Všechny ty nestvůry vylézají za tmy. Proč? To já opravdu nevím, ale vím, že to má něco společného s pocitem člověka ve tmě. Ve tmě se cítíte všude být sledováni, nic neslyšíte a většinou se všechny vraždy, loupeže a přepadení stávají ve tmě. 

 

Všechny nestvůry jsme si vymysleli sami, nemáme žádné důkazy, že někdo z nich existuje. Věřte, že spisovatele si všechny ty bytosti vytvořili pro své potřeby a jelikož pochopili, že tma je až moc tajemné krásná, usadili je do ní.

Lidi, přestaňte se bát tmy, poznejte jaká je krásná a hoďte všechny ty představy o nestvůrách za hlavu. Nemohu slíbit, že neexistují a že někde tam opravdu nejsou, protože to bych protiřečila sama sobě, ale pokud v nic takového nevěříte, nemá cenu se bát i tmy. Pokud byste se řídili touto logikou, bylo by pro vás lepší si představovat, že ani tma neexistuje...

Tma je jen krásná a přitom docela chladnokrevná. Zahalí nás do nádherné noční atmosféry, ale přitom nás 'zaslepí', abychom neviděli, co všechno se v ní může uschovat za nestvůry... za lidské nestvůry. Pamatujte, že lidé se nikdy tmy nebáli, báli se toho v ní..

Báli jste se tmy nebo spíš věcí v ní? Má na vás tma nějaké jiné účinky kromě toho, že se vám chce spát? Proč si myslíte, že lidé si vymysleli všechny ty nestvůry a dali je do tmy?