Sunday Siesta #1 - Extrémní soutěživost

Buenos dias, Takže konečně jsem se dokopala k výslednému změnění nedělních siest do finální podoby. Víte, předešlé siesty byly jenom hodně o mně a vím, že někomu to příjde nudné, což já nechci, a tak jsem se rozhodla, že Nedělní siesta nebude mít účel povykládat co všechno se za uplynulý týden stalo, protože na to tu brzy bude Insta Diary, ale nedělní siesta bude o třech nebo méně tématech, na která se budu snažit hodně diskutovat a budu velice ráda, když se připojíte i vy. Samozřejmě ještě stále je tu možnost, že se mohu vrátit k starým siestách, kdy se dozvídáte můj týden...

Extrémní soutěživost

Je jedna vlastnost, kterou já opravdu nemusím, nenávidím ji a naprosto se mi člověk, u kterýho ta vlastnost převládá, hnusí. Tou vlastností je soutěživost.
Soutěživost znamená být za každou cenu ta nejlepší, ale(!) existuje i přirozená soutěživost, kterou mají i nesoutěživí lidé. Jde o docela potřebnou a přitom docela nebezpečnou vlastnost, kterou máme všichni a je jen na charakteru člověka, zda z ní udělá zbraň proti lidem a nebo jí nechá bezpečně uzavřenou a bude jí používat jen v krajních případech. V této souvislosti se chci bavit o té extrémní soutěživosti, která už překračuje všechny meze.

Budu z části mluvit z vlastní zkušenosti, když řeknu, že soutěživost může být ta nejhorší vlastnost člověka. Za extrémní soutěživost považuji to, když dotyčný člověk musí být za každou cenu ten nejlepší, nejchytřejší, nejrychlejší. Chce vás porazit, i kdyby měl po výkonu umřít. Moc dobře vím, že takové lidi si raději držte u těla a nikdy si z nich nedějte nepřátele. Tím nechci radit, že se ho musíte držet jako klíště, protože většinou soutěživí lidé bývají oblíbení. Chci tím říct, že se s ním normálně bavte, ale nikdy si z něj nedělejte nejlepšího přítele v horším případě nepřítele.
Když si ze extrémně soutěživého uděláte nejlepšího přítele, budete v jeho přítomnosti působit jako šedá myš a lidé si vždy ukážou na něj a z vás se stane neviditelný. Extrémně soutěživý člověk si z vás začne dělat svého vlastního  sluhu, vedle kterého bude vždy zářit a vy jej povětšině budete vidět jako hvězdu na nebi, které si nikdy rovnat nebudete. Omyl! Budete a rovnáte se jí! Jen si to neuvědomujete, protože dotyčný vás chce co nejvíce přirazit pod sebe.
Ano, stanete se celkem oblíbeným, protože budete po boku oblíbeného, ale nic jiného vám to nepřinese.
Udám příklad:

Jdete se svým nejlepším přítelem, který je shodou okolností extrémně soutěživý, po koupališti. Jste si celkem v postavě podobní, nikdo z vás není tlustý nebo naopak hubený, ale když se najednou tvůj soutěživý kamarád zakouká a tobě se líbí taky, co myslíš, kdo ho dostane? Samozřejmě, že většinou on, protože tě shazuje pod sebe, posílá tě pro pití. Dělá všechno jen aby mohl být za hvězdu.Dělá si z vás legraci, ale když si z něj uděláte vy, je zle.

V tomhle případě rychle od něj pryč, nemá cenu být s někým tak povrchním, když třeba ani on tě nebere jako nejlepší přítele, ale spíše jako sluhu. Nejlepší rozhodnutí je od něj utéct, chvíli to bude těžké, bude na vás ještě více viset, bude se snažit, aby onen 'útěkář' vypadal co nejhůře. V nejhorším případěm bude pomlouvat a slovně na tebe narážet. Bude chvíli trvat než se z toho přehoupneš, proto je důležitý najít si někoho, s kým máte mnohem více společného. Někoho koho ste předtím třeba moc neviděli, protože byl stejně potlačován, protože z vás dvou se pa mohou stát praví přátelé. Nemohu zapomenout dát radu, že nikdy neutíkejte od jednoho extrémně soutěživého k druhému, ale to se snad ani nestává.

Pak je tu druhá fáze, kdy už třeba máte dobrou kamarádku, která není extrémně soutěživá, pomáhá vám a jste si v chování či v koníčkách podobné. Bohužel váš bývalý nejlepší přítel pravděpodobně teď je naštvaný a cítí se zrazený, pomlouvá a vy se stáváte pomalu jeho nepřítelem. To bych řekla, že už je mnohem těžší se dostat i za tohle, protože pokud onen člověk má hodně svých "kamarádů", může z toho být na chvíli problém. Nechci nikoho navádět, ať se hádáte a pomlouváte. To ne! Když už je tento extrémně soutěživý člověk nepřítel, je jediná záchrana - mít své přátele a nehledět na něj. Když vám něco řekne, nedělejte smutnou a uraženou. To je to, co on chce vidět!Schovejte si to na potom a raději mu rychle flákněte nějakou dobrou hlášku, ale pozor, aby vám ji neoplatit. Musíte logicky přemýšlet než něco řeknete. Když do vás bude něco hustit, po chvíli se otočte k němu čelem a s klidným hlasem mu řekněte: "To je všechno?" nebo "Ještě něco?", "Chcete k tomu i hranolky?.
V tuhle chvíli se nepřítel dělí ještě na několik částí:

• Opravdový nepřítel - Nesnášíte se vzájemně, nejraději byste se pozabíjeli
• Nepřátelství z jeho strany - Nesnáší vás, protože jste ho nechali a on tak nemůže zářit. 
• Nepřátelství z vaší strany - Vy ho nesnášíte, ale on stále chce s vámi být nejlepší přítel. 

Pokud jde o typ první, je nejlepší nic nehrotit, nic nezlehčovat a raději se s tím vyrovnat, že vy dva jste si zrovna nepadli do noty. Moc nemám rad, co bych k tomuto bodu řekla.

Pokud jde o typ druhý, nejlepší bude ho nenechat, aby vás urážel, v nejhorším ho sem tam urážejte taky, aby si nemyslel, že je pánem světa. Ze začátku je možné, že vás bude chtít zpět a bude se vám omlouvat, ale věřte mi - udělal to jednou, udělá to znovu. 

Pokud jde o poslední typ, je to to nejhorší, protože v tom případě vám dokáže zkazit celý školní rok. Bude se snažit vás získat zpět, protože vás má stále 'rád', ale to vy ho budete nenávidět. Tenhle typ může přejít v typ první, kdy se budete nenávidět oba. Tento bod se pozná hlavně kvůli tomu, že dotyčný ani neví, co dělá. Chce být stále lepší než vy, chce být rychlejší, chce mít všechny vaše koníčky a pomalu chce být stejný jako vy.

Extrémní soutěživost se pozná opravdu jednoduše i z dálky. Je logické, že člověk chce být co nejlepší, ale extrémní to je když už osoba chce soupeřit s každým, vždy a všude.
Běháte v tělocviku, běžíte jako jeden z prvích, máte dobrou fyzičku a nedělá vám problém zaběhnout okruh běz zastavení. V tom případě extrémně soutěživý člověk běží po vašem boku a nezastaví se nadechnout, i kdyby ten běh byl poslední v jeho životě. Píšete ve škole soutěž, jste dobří v matematice. V tomto případě zase osoba bude chtít vypočítat vše co nejdříve, co nejlépe a vnutit se učiteli za každou cenu.
Nadruhou stranu těmto lidem můžeme poděkovat, to oni nás naučí vyrovnávat se s porážkami, to oni nás naučí nehledět na lidi, co nám budou kazit život.

Jak vidíte, extrémní soutěživost vůbec není dobrá vlastnost, pro mě je nenáviděná.Mám spousty věcí, co bych k ní řekla, ale to už bych si chtěla nechat na příště, kdy si povíme něco více o přátelství a co to vlastně znamená, jaký mám názor na BFF..

Budu velice ráda, když mi dolů napíšete, co si o takových lidech myslíte a zda je máte taky někde v okolí? Či snad jste se dostali do křížku z jedním z nich, ať tím kamarádkým či tím nepřátelským? 

A co výhody extrémní soutěživosti, jsou nějaké?

> Instagram | Facebook | Ask.fm <