Velký informační | Aneb když se mi to nashromáždí...

Ojoj, možná si říkáte, proč tak dlouho  nebyl jakýkoliv článek, vždyť jsem vždycky vydávala až čtyři články za týden a teď nejednou skoro ani ty dva. K tomuto důvodu se dostanu až za chvíli a jak už to vypadá tento článek se ponese v duchu povídání, protože je toho opravdu tolik, co bych chtěla říct. Je to vypsaní všeho, co jsem nechtěla psát do jednotlivých článků, ale teď je toho tolik, že to jinak nejde.

____________________________________________________________________________

Jako první začnu poněkud nudnější věcí, takže se klidně nebojte přeskočit tento odstavec a jít až na hlavní téma. Jde totiž o příběhy a celkově povídky, které jsem kdysi psala a kvůli kterým jsem vlastně tyto blogy založila. Nechci ani říkat, kdy se tu naposledy objevila nějaká kapitola povídky, protože si to ani sama nepamatuji. Je mi to trochu líto, ale psaní povídek už není má priorita. Ano, ráda si něco napíšu, ve volném čase dokážu popsat i dvacet stran, ale není to -zatím- nic s čím bych chtěla na blog. To znamená, že na blogu již nikdy nebude jediný díl povídky, ale (!) jednou za čas jsem schopná sepsat článek, ve kterém budou odkazy na nové kapitoly k povídkám, které jsou na Wattpad. 

Zdroj

Proč jsem teď nepsala články? I když se to nezdálo, že bych opravdu absolutně nepsala, protože jsem měla několik přednastavených, a tak jsem se mezitím, co jsem fakt nepsala, vydávala. Myslím si, že je to všem jasné. Zkrátka jsem neměla chuť a náladu cokoliv psát a už vůbec se mi nechtěl otevírat PhotoShop, abych alespoň trochu ty články doplnila o nějaké dobré fotky.  Asi dva týdny se u mě nesly v duchu, že jsem přišla ze školy, sedla si ke stolu a začala se učit. Někdy mi to trvalo deset minut a někdy klidně i dvě hodiny. Bohužel začínám mít pocit, že se ze mě stává perfekcionalista a začínám si na to dávat velký pozor, abych všechno měla připravené, slovíčka neučené a úkoly udělané. Ve zbytku času jsem si šla zaběhat a zacvičit, což se někdy též protáhlo třeba na hodinu a půl. Pak už jsem šla téměř na večeři a večer já prostě nemám chuť psát. Ráno vstávám brzo a logicky musím chodit brzy spát, jinak bych se nevyspala, jak potřebuji. I přesto všechno si myslím, že čas nebyl jeden z těch hlavních důvodů, proč jsem nepsala, protože i přesto jsem vždy byla schopná si najít ten čas. Spíše to bylo kvůli nápadům, které mi jednoduše došly.  I když Anika Rodriguez je knižní blog, nechci tu mít každý den jenom recenze. A proto jsem si dala chvíli pauzu a spíše se věnovala jiným věcem.

Jenže teď jsem zpět a ... jiná. Za tu dobu, co jsem tu nebyla, se toho hodně změnilo a já se rozhodla, že se změním taky. Dala jsem si slib, knihy jsou dobrý způsob, jak zabít čas, ale neměli by ovlivňovat můj život, a tak jsem se rozhodla, že za měsíc přečtu maximálně pět knih. Vůbec se však nebojte, středeční recenze by to nijak narušit nemělo, protože to plus mínus vychází na knihu za týden.  Další změnu provádím v zaměření blogu. Vždy jsem o "Anice Rodriguez" mluvila jako o knižním blogu, ale ve skutečnosti si nemyslím, že je to jenom knižní blog. Připadám trochu divně a nevím, jak na to zareaguje moje přátelé, co jednou za čas blog projedou. Hodím se já vůbec na nějaké jiné typy článků než ty knižní?!

Jak jste si mohli už všimnout, konečně jsem si našla layout blogu takový, jaký jsem vždy chtěla, Je jednoduchý a  přesto vcelku elegantní. Když jsme ho uviděla, musela jsem ho mít. Sice jsem se chvíli rvala s kódy a to i přesto, že jsem nějaké ty základy uměla, ale výsledek stojí za to. Líbí se mi spojení bílé, šedé a růžové. Nový layout byl potřeba, protože ten starý se hodil hlavně na ten knižní blog,  ale nová Anika Rodriguez už není jenom knižní blog. Navíc je hodně lehký, takže se krásně hodí k přicházejícímu létu, na které se všichni těšíme. Možná ještě přemýšlím o trochu jiném záhlaví, ale to je to nejméně podstatné...

Zdroj

Docela nezáživný článek, co? Mě však pomohl a doufám, že teď už to bude všechno tak, jak chci. Školu ještě nějak přečkám a pak už jen léto, které si chci užít a snad i vy jako čtenáři ho prožijete se mnou. Můj návrat po dvou týdnech taky přinesl i něco velice příjemného -  přesáhli jsme 200 článků a nebude to snad dlouho trvat a přesáhneme i 10 000 views. Moc vám děkuji, nebýt vás, možná bych se i na blog dávno "vybodla" Přece jen je lepší, když sdílím své názory s někým než sám pro sebe...

Instagram | Facebook | Ask

Anika Rodriguez