Sunday Siesta - Spring is coming...or not?

Leden utekl jako voda o krátkém únoru nemluvě a máme tu už březen! Březen, první jarní měsíc. 

Zdálo se to jako staletí, když zima začala a já si říkala, jak se budu nudit, jak nic nebudu dělat, jak se budu jen přecpávat, ale nic z toho se nestalo. Místo toho jsem měla vcelku chaotickou zimu. Ve třídě se pořád řešily problémy se vztahy...

...chodila jsem na tréningy a byla jsem celá mimo, když jsem náhodou jeden měla vynechat, a cvičila jsem jako pominutá, abych do léta ještě něco zhubla. Přiznávám, že to poslední raději dělám celoročně...no, řekněte, nikdo nechce vylézt k přehradě jako jedna velký nakynutý knedlík. Bohužel..nebo bohudík už tu máme jaro!

Weheartit

Venku to však na jaro vůbec nevypadá. K mému zděšení přes dnešní noc i nasněžilo jemným popraškem, takže teď je místo krásně zelené trávy jenom taková ta hnusná a většina je stejně zakrytá sněhem. Když jsem včera chodila po městě, div jsem nezmrzla, jaká byla zima. Teploměr v autě ukazoval něco málo pod 0, ale já měla pocit, že je přinejmenším -5. 

Počasí už dávno jako kdysi. Před chvilkou jsem si udělala nostalgickou chvilku a prohlížela si staré články. Našla jsem jeden, který se nápadně podobá tomuto jen s jedním detailem. Mluvím v něm o podzimu, o tom, jak už to není jako kdysi. 

Jaro je nádherné období a na trůně sedí spolu s podzimem. Většina z nás si jaro spojuje s Velikonocemi a totéž dělám i já. Jenže zkusme se trochu zavzpomínat na Velikonoce před pár lety..

Naše rodina skoro žádné Velikonoce nebyla doma. Nikdy nás žádní mrskači nezastihli a nejraději bych se vyhnula i 'výprasku' od táty a je mi jedno, že bych podle mámy "uschla." Když jsem viděla, jak táta "mlátí" mámu proutkem jako malá, tak jsem to vůbec neměla ráda. Byla to sranda, to jo, ale byla to pro mě zvláštní.. Jak už jsem psala, skoro nikdy nás žádní mrskači nezastihli doma..tedy jednou, když jsem byla malá, tak si vzpomínám na svého kamaráda, který přišel fakt brzo, ale na jiné si nevzpomínám. 

Weheartit

Ráno jsme se prostě sebrali a jeli na výlet kamkoliv. Když říkám kamkoliv, myslím tím kamkoliv do ZOO! Ano, před pár lety v toto období jsem vždy běhala po olomoucké Zoo jenom v tričku a sandálkách, a pak trávili s příbuznými venku na zahradě, kde jsme si dávali oběd! Šílené, když si vezmete, že je to odstup jen pár let. No..ještě si na Velikonoce chvíli počkáme, ale i tak - počasí by se mělo vzpamatovat

Z mých vzpomínek si ještě vybavuji několik okamžiků, kdy chodí na jaře s tátou ven na zahradu. Slunce všude svítí, táta prohlíží špinavý bazén, zda se nebude muset vyměnit plachta, je teplo, nádherné teplo, ale i přesto mě nutí vzít si na sebe mikinku. 

Nevím, co se děje na Zemi, že se počasí tak mění, nevím, ale ráda bych to věděla. Teď tu jen ta sedím u stolu na točící židli, píšu si poznámky pro další článek a za oknem jakoby byl začátek února. Zima, zima...zima. Už se těším na to pravé jaro a jenom doufám, že přijde dříve než v květnu. Už teď má naplánováno, že půjdu ven do lesů na louky fotit. Taky bych chtěla začít běhat venku, ne jen na pásu. Prostě si vzít jenom legíny, slabou mikinu a jít do lesa běhat, protože v lese se mi běhá nejlépe. Dokonce plánuji si vzít knihu, sednout si na poset a číst tam....Tohle není jaro..já chci pravé jaro.

Jaké máte vy vzpomínky z jara a na co se těšíte, až bude to pravé jaro?

________________________________________________________

To byl trochu nostalgický, ale krátký článek, avšak moje pocity museli ven a kde jinde než v Sunday Siestě?