[RC] Temná stezka - Asa Larsson

 Kniha: Temná stezka

 Spisovatel: Asa Larsson

 Host | vázaná | 360 stran

 Série: Rebecka Martinsson (3.)

 Originál: Svart Sting

 Po svém posledním případu hledá Rebecka  Martinssonová  jen těžko cestu zpět k normálnímu  životu. Klid nachází  v Kurravaaře, rodné vesnici, kam se  nastěhuje do domku po  babičce. Z letargie ji vytrhne až  nabídka práce na státním  zastupitelství v nedaleké  Kiruně.

 O několik měsíců později je na zamrzlém jezeře  nalezena  mrtvá žena. Její tělo jeví známky mučení.  Inspektorka Anna- Maria Mellaová ví, že se neobejde  bez pomoci. Bude  potřebovat dobrou právničku – a zná  tu nejlepší...

 Rebecka Martinssonová netuší, jak složitý případ má  před  sebou. Zavražděná žena zastávala klíčovou pozici  v  mezinárodní těžební společnosti. Rebecka se záhy  noří do    spletitých záležitostí a intrik, v jejichž středu stojí majitel  společnosti, který měl s  obětí rozporuplný vztah. Rebecka a  Anna-Maria postupně pronikají do sítě tajemství,  perverze a zločinu a odkrývají temný příběh,  v němž se mísí posedlost, ambice a zvrácená  sexualita s osamělostí, nadějí a touhou. Mistrovsky  odstupňované napětí dosahuje vrcholu  v dramatickém rozuzlení, po němž nic nebude jako dřív.

Nemusím zrovna připomínat, že poslední dobou se vyrojilo knížek tolik, že je pomalu nestíhám zapisovat do svého wishlistu, a přitom existuje plno starších, o které jsem zavadila leda tak pohledem. S touto knihou to neplatí, tu jsem po třech přečtených dílech chtěla. Celý příběh se vede z pohledů hned několika osob. Hlavní se tu pro nás ale stává Rebecka...a Anna – Maria. Dvě podobné a přitom naprosto odlišné postavy.

Víte, ze začátku cel série jsem měla k Anně Marii trochu skeptický pohled. Nebyla mi vyloženě nepříjemná, ale nadšením jsem zrovna nehořela, když byla zmíněna. Navíc se v knihách objevovala pomalu více než Rebecka, a tak proč se to jmenuje série Rebecky Martinsson, když většinu „slávy“ shrábne právě Anna – Maria? Dlouhou dobu jsem na to nemohla přijít a bohužel ani v třetím díle, kdy už by se ten směr měl ustalovat, si nejsem úplně jistá. Přítomnost Anny – Marie mi však v tomto díle nepřekážel jako v minulých... asi jsem si na ni zvykla, ba dokonce jsem si jí oblíbila. 

Anna -Maria je vdaná žena, matka několika dětí, kdežto Rebecka není ani vdaná a ani nemá děti. V tomto ohledu se opravdu liší, ale jinak – charakterem – jsou si téměř jako sestry.

Sama jsem moc nevěděla, co taky od knihy čekat. Když jsem četla pátý díl, byla jsem unesená, když první, moje nadšení z této série trochu opadlo, ale pokračovala jsem. Mé pocity jsou takové padesát na padesát. A možná právě tento díl by to mohl rozhodnout.

Krátkou dobu mi trvalo než jsem se do knihy začetla a to se mi stalo už v druh knize od jedné autorky. I přesto moje neschopnost začíst se, netrvala tak dlouho, jako obvykle a téměř po prvních dvou třech kapitolách, což je mimochodem nejmenší počet, za kterým jsem se poté dokázala začíst, začetla. Působivý styl autorky mě upoutal ke knize a pak už jsem od ní neotrhla oči.

Mnohdy zdlouhavé kapitoly mi plynuly poměrně rychle pod rukou a než jsem se nadála byla jsem v polovině knihy! Popravdě obdivuji autory krimi, protože nechápu, jak někteří dokážou vyzradit čtenáři nějaké detaily o možných pachatelích, ale pak ještě tak přes sto stran napínají. Já být spisovatelem krimi, tak mé knihy mají tak kolem sto stran.. a to už možná přeháním. Asa Larsson dokáže protáhnout každičkou kapitolu, ale tak, aby působila zajímavě a aby čtenářovi nepřišlo na mysl, že by snad přestal chvíli číst. Z těchto slov jste mohli uznat, že styl, kterým se kniha žene, a rychlosti je opravdu super. Po druhé, trochu ještě seznamovací kapitola, jsem se ani jednou nenudila. Perfektní vykreslení postav a atmosféry, která panuje, je pro spisovatele nadlidský úkol. Autorka této knihy to však zvládla bravurně a ani o chlup hůře.

Záplatka se tentokrát netočí kolem knězů, což vidím jako příjemnou změnu, protože takové „náboženské“ zaměření předchozích knih mě už přestalo tak udivovat a chtělo to změnu. Do konce knihy jsem netušila cokoliv, kdo by mohl být oním vrahem a popravdě, i když jsem měla jisté slepé střely, nedokázala jsem na to přijít. Konec knihy se mi seběhl tak rychle, že jsem si to uvědomila teprve po zaznění posledních střel. Je pravda, že mě konec dost držel, protože byl opravdu akční a v ten okamžik se sehrálo hodně věcí, ale příště už bych na to moc nevsázela. Znám i ty, které by to mohlo odehnat. Temná stezka není tak úplně krimi, spíše mi to připadalo jako něco o těžebním průmyslu trochu přikořeněné detektivkou. Naštěstí mi to nevadilo a i přes to jsem byla do knihy slušně začtená.

Temná stezka je, když se na to podívám zpátečně, dobře napsaná kniha, hned o několik úrovní výše než její mladší sourozenci. Jsem velice ráda, že jsem po prvním díle nezahodila celou sérii a nebála se jít i do dalších dílů. Nedivím se, že Asa Larsson dostala označení královna krimi a doufám, že i čtvrtý díl bude stejně napínavý a stejně akční jako tento. Konečně už by se však mohla dostat do velení Rebecka, protože mi přijde trochu utlačována právě Annou- Marií. Podle mého názoru si zaslouží nádherných 82%. Je to pěkné, napínavé a velice čtivé.. 

82%
Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí e-knihy.