Introvert o introvertech | Anika Rodriguez

Už jste se někdy dostali do hlavy introverta? Ne? Tak já vám dám jedinečnou možnost. Dnešní článek je o tom, jak vidí introverty introvert a proč mu vadí, když ho někdo lituje za to, kým je.

Jsou věci, které na tom miluji:

- Dělám vše na stoprocent a opravdu jdu po tom, co chci.
- Nemusím se spoléhat na ostatní, vím, že to nejlépe dokážu sama
- Nikdy nepocítím osamělost do takové míry jako extravert.
- Ke štěstí mi stačí pár pravých přátel.
-  Dokážu předstírat, že jsem opak, zatímco Extravert tohle nedokáže.
- Když s vámi trávím čas, měli byste vědět, že vás mám ráda. 
- Sice nedokážu drbat o všem, ale pokud mě téma zajímá, jsem člověk na dlouhé hodiny povídání.
- Působím mezi dospělými rozumným dojmem..prý
- Mé projevy, projevy introverta, mají hlubší význam a pochopí ho jenom ti, kteří se o to "něco" zajímají stejně. 
- Prý mi to jednou pomůže v budování práce a vztahů 
- Nedokážu podvádět v ničem...ve škole, ve vztahu - nikde.
- Využívám samotu k tomu, abych budovala sama sebe.

Co však nesnáším na tom, být introvert, je to, že:

- nepozdravím dříve, než on/ona nepozdraví mě (v případě dospělých je to trochu jiné)
- Jsem věčně zapřemýšlená a někteří to vidí, jako bych trpěla depresí
- Nedokážu se chovat až moc divoce a některé činy, které jsou pro někoho normální, mi připadají trapné a nepřiměřené věku osoby.
- Nemám potřebu povídat někomu o sobě a většinou dost mlčím.- Nehledám u nikoho pomoc a často se stává, že mi ty věci tak přerůstají přes hlavu.
- Musím mít všechno na stoprocent a když ne, tak se cítím zklamaná ze sebe. 
- Nejlépe mi je doma u knih či s nejbližšími přáteli
- Nejsem společenský typ na seznamování s ostatními...nedejbože s kluky. 
- Raději budu dělat, že nejsem doma, než abych měla jíst a pozdravit známé rodičů v obýváku.
- Společné práce ve škole jsou největším zlem!
- Lidi si myslí, že mě musí litovat, protože jsem introvert!
- Když mě něco nebaví, opravdu to jde na mně vidět. 

* * *

Abych pravdu řekla, je hodně věcí, co mě na mém introvertním já štve, ale taky hodně věcí, které miluji  a nikdy bych se jich nevzdala pro to, abych mohla být extravert. Mám své introvertní já velice ráda a nechci být jiná. To, že jím jsem, mi pomáhá ve škole, ale i v životě. Podle mě se introverty neztratí a když jsou v dobré společnosti, jsou výbornými baviči, protože dokážou o věcech přemýšlet více do hloubky. Ještě více mě štve když lidé řadí introverty jako něco špatného. PROČ!? Vždyt to mohu vlastnosti extraverta taky přiřadit do těch špatných vlastností, ale nedělám to, protože by to bylo dětinské!

                    

Z článku jste asi mohli poznat, že jsem introvert, ale já si stále nejsem jistá, i když se za něj považuji. Prý se neradi baví se světem - ale to já vůbec! Já se ráda bavím, bavím se ráda se staršími, protože si máme více co říct. Ráda přednáším své názory a návrhy a v tom se docela vzdaluji od dokonalého vzoru introverta. Pak se říká, že introverti jsou lidé bez sebedůvěry a sebevědomí...no sakra, ale já bych řekla, že jsem zdravě sebevědomá a sebedůvěry mám taky na rozdávání. 

No, ale například se introvert nedokáže bavit se všemi a má méně přátel - to je sice pravda, ale jen tak z části. Mám tolik přátel, kolik jich potřebuji a rozhodně si nebudu u těla držet někoho, jehož chování se příčí se mnou. Mými přáteli jsou jen ti, kterým věřím, kteří mě chápou a rozumí mi. Pokud se přátelíte s introvertem, měli byste být na sebe hrdí, málokoho si totiž připustíme k tělu [:)]. 

A pak jsou věci, které mě a introverty naprosto slučují do jedné osoby. Například vůbec nevím, jak se mám tvářit, když mi někdo řekne, že jsem dobrá, že mi to sluší a ve většině případů na něj koukám jako na někoho, kdo přiletěl z Marsu. Není to tím, že bych neuměla poděkovat, ale spíše nevím jak, abych se dotyčnému zavděčila. A víte, co je peklo pro mě? Skupinové práce! Já se jenom třesu, když učitelka začne zadávat práci ve skupinkách, a modlím se, abychom si mohli vybrat, zda chceme sami a nebo ve skupinkách. 

Věřím, že vyjít s introverty je těžké. Jen si představte, jak těžko se zve introvert někam ven, na skleničku a nebo na schůzku.  Někdy kvůli tomu přemýšlím, zda si vůbec budu schopná někdy najít přítele, protože svým přístupem, že si vše udělám, zařídím a zaplatím sama, asi všechny odeženu. Abych vás však trochu uklidnila a přesvědčila, že být s introverty není těžké, řeknu vám, že pokud si s jedním rozumíte, můžete si blahopřát. My jen tak k sobě nikoho nepustíme a o to lépe pro vás, když se vám dokonce svěříme! 

Doufám, že vás článek svým způsobem zabavil, trochu jste se dozvěděli o věcech z hlavy introverta a možná jste se v něm i našli.  
Instagram | Facebook | Ask

Anika Rodriguez