Přijdete si nadopovaní z tréninku, vezmete si večeři a kouknete jako vždy na sociální sítě, když v tom vás do očí udeří několik desítek náhodných 'hejtů'. Když se jimi proderete, jdete omrknout příspěvky a v tom narazíte na spousty věcí o vás, o kterých ani sami nevíte.. O to horší, když je najdete na zdích vašich (!) přátel (?!)Tomu říkám docela děsivé zjištění!
Normálně se zdržuji takových až moc "kritických" článků, ale vzhledem k tomu, že jsme docela ... mimo(?) a myslím si, že nejsem sama, komu se něco podobného stalo, rozhodla jsem se trochu, trochu vylít mé emoce. Internet je někdy docela bídák, nemyslíte?
________________________________________________________________
Přes internet jsem se dozvěděla tolik věcí o sobě, o kterých jsme ani netušila a co je horší, které si ani nepamatuji. V tu chvíli jsem nad tím začala kroutit hlavou a říkala si, zda jsem nebyla opitá z vody, protože tohle jsem přeci nemohla udělat já. Taky že neudělala, ale to je evidentně všem, kteří vás neznají jedno, protože si to přeberou tak, jak chtějí oni. Na konec z toho vyjdete vy jako ten nejhorší.
Něco podobného se mi stalo v minulých dnech tohoto týdne, kdy jsem se přes ask.fm, poměrně moderní způsob pomlouvání, dozvěděla, že jsem; 'zakomplexovaná pinda, co si neváží přátel', 'mrcha' a ať se nedivím, že nemám přátele.
A všechny tyto potencionální "hejty" se objevili najednou v otázkách a jak jinak, než anonymně. Aha...tady si někdo musel vylít své srdíčko, ale já mu to nemám za zlé, spíše se musím smát. Abych pravdu řekla, trochu tuším, kdo mi to psal a ještě před půl rokem by mě to pěkně překvapilo a byla bych asi hodně smutná, ale v této době - ne, opravdu nebudu kvůli někomu smutná, protože to u jsem tu před dvěma lety měla.Jestli mě to zklamalo? Ano, velké části ano, nečekala bych to, ale hold už to tak bude.
V tomhle jsou ženy od mužů jiné. My totiž řešíme i drobnosti, kdežto chlapi se naštvou, nafouknou a o chvíli později už vám nabízí nakrájený meloun a baví se s vámi o tom, kam bychom chtěli jet( osobní zkušenost s tátou). U holek je to těžší, ty si to přeberou, nafouknou se...no, a pak dělají, že jim je to jedno, ale na každé straně vidíte narážky na vás, i když jsou udělané tak, aby to tak nevypadalo.
Co s tím budu dělat? Já nevím, patrně nic. Už jsem tu jednou měla podobnou věc a kvůli tomu jsme se pohádala s holčinou, se kterou jsem dva roky vůbec nemohla přijít do kontaktu. Teprve tento konec roku jsem se s ní opět začala bavit a zjistila, že je mi možná milejší než někteří, o kterých jsem si myslela všechno zlaté. Proč bych s tím něco měla dělat. Chyba není ve mně a proč bych s tím něco měla dělat. Udělám nejlépe, když si budu žít svůj život dál a na srdci mi bude hřát pocit, že už jenom rok....
Nechci, aby se to opakovalo, ale taky nechci dělat, že se nic neděje.
Jak vím, že je to ten někdo, o kom se to domnívám? Jednoduše...bydlím na vesnici. Sousedé, máminy kamarádky a spousty dalších lidí vidí věci, o kterých bych zřejmě neměla vědět. A jsem velice ráda za pár lidí, kteří nezávisle na sebe potvrdili moje tvrzení...
Je to docela random článek, takže tentokrát se snad raději ani na nic speciálního ptát nebudu. Zajímá mě však váš pohled na toto, na anonymní 'hejty', u kterých víte, kdo je psal, a na to, co byste v mém případě dělali?
Instagram | Facebook | Ask
Anika Rodriguez
Ask.fm jsem taky nějakou chvíli používala, ale když se do mě z ničehonic začal kdosi navážet za něco, co se vlastně nikdy nestalo, tak není nic lepšího, než ňákej pitomej, nepotřebnej Ask zrušit, zvednout se od počítače a nechat to být. Ti co roznášejí pomluvy jsou jen zakomplexovaní lidé, kteří neví co dělat, tak rozbíjejí vztahy a samotné lidské myšlení po internetu. No neber to :D :)
OdpovědětVymazatMichelle, ma belle
Spíše mě šokuje to, že na internetu proti tobě obrátí klidně i jedno pitomé slovo. :/Nevím, jak je to se vztahy, to jsem ještě nezažila, ale dokážu zhodnotit, že když někdo napíše deset "otázek" na téma "tvůj kluk se líbil s XX", tak by mě to docela dost začalo zajímat, i když bych v hlavě věděla, že to není pravda..:)
VymazatSama jsem se s takovými anonymními komentáři nesetkala, ale přijde mi to od toho člověka hnusné... kdyby sis z toho dělala velkou hlavu a trápilo tě to, řekla bych, že by to už hraničilo i s kyberšikanou. Někteří lidé si prostě přes internet připadají silnější, kdežto do očí by ti to ta daná osoba neřekla. Nevím, co si dokazují, ale měli by se řídit heslem: "Když někoho pořádně neznáš, nepomlouvej." Protože přece, každý má nějaký důvod k tomu, že se chová tak, jak se chová a my na Zemi nejsme od toho, abychom jeho kroky soudily... :)
OdpovědětVymazatKomentáře ani tak ne, spíše jde o takové ..nepříjemnosti na tebe jako člověka. :) Ale ano, dalo by se to tak považovat. Naštěstí já nejsem typ, co si s tím bude lámat hlavu nějak do hloubky a jelikož nějak tuším, kdo by to mohl psát, ještě více se tomu směju.:D
VymazatHeslo je to pěkné, bohužel žijeme v tomto století, kdy si většina lidí něco vždy musí závidět, ale tak to prostě bude...:) musíme se s tím smířit a takové lidi mít někde. :D :)
Jsem ráda, že i někdo další o tom píše a inspiruje. Hejtují jen lidi, co sami nedokáží dosáhnout svých cílů, tak se snaží zahrabat i ostatní. Btw málokdy si všimnu nějakého blogu a zanechám komentář, ale jsem ráda, že jsi o tom napsala.
OdpovědětVymazatwww.andie-chambers.com
Tak s tvým názorem musím jen a jen souhlasit! :) Moc děkuji, velice si mě potěšila! :O :)
VymazatJoo na asku jsem nebyla už ani nepamatuji.. Každopádně podobná situace se mi stala jednou už před pár lety.. Je to nepříjemné ale časem to tu dotyčnou osobu přejde, to se neboj...
OdpovědětVymazatPřejde, přejde...no, ale charakter toho člověka se nikdy nezmění.. :)
VymazatNa asku ani na fb jsem nikdy nečetla narážku na sebe. Upřímně? Anonymní komentáře narážející na mě jsem měla jen dva. Není to o tom, že bych tu ze sebe chtěla dělat hvězdu, jen si říkám, proč tomu tak je? Možná mám prostě jen štěstí, že si do přátel dávám opravdu jen lidi, kteří tam mají co dělat, proto jich je jen 140, proto nemám 800 lidí, protože bych tam měla navíc třeba většinu školy nebo lidí, co jsem jednou někde potkala na nějaké akci. Taky dělám každý měsíc čistku, což s lidmi z přátel na fb máme společné. Pokud delší dobu nevyužívám kontakt toho člověka, nemáme si co říct, tak stejně jako v životě ho prostě pustím dál. A třeba ten člověk zase má místo na někoho jiného :-). Stejně člověk v reálném životě zvládá 6 opravdu blízkých přátel, pak nějaké kamarády a známé. A pokud má se mnou někdo nějaký problém, snažím se ho řešit, minimálně, pokud je ten člověk ochoten. Jinak nemá cenu to s ním řešit, pokud není schopen podat vysvětlení svého chování. I jako děti ve školce jsme uměli říct, proč se s někým zrovna neka. Neka se protože nemáme rádi stejnou barvu, protože sis hrál s autíčkem, se kterým jsi neměl... A to by svým způsobem, tato upřímnost měla přetrvat i v dospělosti.
OdpovědětVymazatNěkolikrát jsem se setkala s tím, že na mě měl někdo špatný názor ze začátku, nebo že mi kamarádi řekli, že se v některých situacích chovám jinak, nevhodně. Řekli mi to, omluvila jsem se, poučila jsem se. Měla jsem na základce kolektiv, který se tvářil hodně kamarádsky, ale nebylo to ono. To byly ty chvíle, kdy jsem si připadala bez kamarádů. Ale pořád tu byl vždycky alespoň jeden přítel. Moje 13 let známá přítelkyně. A někdy si člověk uvědomí, že fakt potřebuje maximálně šest lidí, aby byl doopravdy šťastný. K čemu to je, když se denně setkáváš s lidmi a oni o tobě nevědí ani oblíbenou knihu, barvu, tvůj názor na rodinu apod.? Pak to končí deodorantem, svíčkou k narozeninám, protože skutečně ze srdce nevědí, co koupit. Což u svých přátel nemám. Vždy vím, co chtějí. A o tom to je. :-)
Jinak pěkný článek na zamyšlení a omlouvám se za svůj dlouhý komentář.
Vůbec se neomlouvej..já moc děkuji.
VymazatAnonymní komentáře - s nimi problémy nemám, spíše jde o "urážky" a nebo pouhé pokusy na ně prostřednictvím sociálních sítí. Mám povahu takovou, že to nijak nehrotím, protože většinou to píšou lidi, kteří jsou sami zavistiví, urážejí, pomlouvají a snaží se, abys ty vypadala ta nejhorší. Tudíž to nemám problém neřešit, protože vím, že nesmím padnout tak nízko, abych se s nimi o tom bavila. :)
Docela bych řekla, že ve mně je ta upřímnost až moc... :/ když se mi fakt jakože něco o nelíbí, tak to řeknu a někdy to jsou asi nepříjemné věci. V žádném případě však nechci člověka urážet! :)
Ještě jednou děkuji za milý komentář, tvůj názor je mi blízký.. :)