Nedělní siesta #12 - Páteční chaos


 yZLDF.jpg


 Buenos dias, zdá se mi, že siesty píšu snad každý den, jak rychle ten týden utíká. I v tuto neděli by tu neměl chybět tento článek. Nedělní siesta jsou osobní projektové články, kdy se dozvíte něco více o mém proběhlém týdnu. Zkrátka taková rekapitulace celého týdne v jednom článku. 
Jako vždycky jsem se trochu rozepsala a tak se to trochu protáhlo. Chápu, že někteří tyto články neradi čtou, ale já to vidím jako takové zpestření a nahlédnutí do mého života. Ovšem od paty k hlavě ne přes...jenom menší detaily.. :) http://nd06.jxs.cz/424/194/cad6d5a35a_96110216_o2.png

I think I have the December Fever
Random Picture
V pondělí dorazil taťka, tentokrát to bylo zase nějaké krátké, protože nejel až tak daleko. A  ním se dovezlo několik beden ovoce. Po předvčerejším Mikuláši se bojím, že si mohu otevřít vlastní obchod s ovocem. Zrovna v ty dny začalo u nás neskuteně mrznout, že se to na mě podepsalo. Bydlím v bytu a před bytovkou máme kamenou cestu. Samozřejmě ta byla opravdu dokonale namrzlá a toho jsem si nevšimla. Vypadalo to jako obří kluziště! Vše byl led, klouzalo to a všechno zelená na sobě mělo 'ochranou' vrstvu ledu, takže když jste šli a omylem zavadili o kousek trávy, urvali jste celý trs. Nikdy jsem takovou zimu ještě nezažila, ale nijak se mi nezdálo, že by byla až taková, že to takhle všechno zmrzlo.

V úterý k tomu všemu napadl sníh, ale tím pádem to už tak moc neklouzalo. Zase nastal ten nejhorší a nejtěžší den v celém týdnu, kdy máme něolik set jazyků a obtížných předmětů. Zjistila jsem, že jsem spíše introvent, což mi vůbec nejde do hlavy, protože si tak nepříjdu, ale tak co, asi jím jsem. Je pravda, že raději dělám věci sama, ale ve společnosti jsem raději s někým. K večeru se naší fence opět přitížilo a jelikož jí před měsícem hrozilo, že zemře, jeli jsme okamžitě na veterinu, kde nám řekli, že je to tu znova. Chudák, musí jíst pětkrát denně po pár gramech a nic jiného. Nikdy jste neviděli ty oči, kdy prosí, abych jí dala i tu pitomou zeleninu, které by se mnohdy ani nedotkla. Byla jsem ráda, že je to za námi, ale najednou je to tu znova. Teď nás čeká každodenní ježdění na veterinu asi přes 3/4 hodiny. A zrovna v tu na peníze nejnáročnější dobu :/ Musím držet palce!

Středa už konečně odbyla rychle, možná až moc rychle. Ve škole poslední dobou máme jakýsi klid, oprava: měli jsme klid! Teď po nás všichni chtějí něco a já nevím, kam skočit dříve. Anika? Vždyť je to škola!   Každý den minimálně vda testy, které nejsou tak těžké, ale já vždycky čekám něco záludnějšího a dostanu pokaždé dvojku, protože jeden výpočet zblbnu. [-_-]

Random picture
Ve čtvrtek jsme ve škole měli čerti a Mikuláše. Jako každý rok chodila devítka, ale letos to bylo celé nějaké moc rychle. Když jsme byli tak ve tvrté zdálo se mi to jako dny než ten den skončil, ale letos jsme se normálně učili a uteklo to rychle. Ještě jsme s nimi stihli udělat selfie[ :D] Večer jsem se dozvěděla, že konečně už veterinář potvrdil, že bude v pořádku, jen se musí naučit jíst i její stravu a nesmíme jí dát nic, co není pro ni. Zároveň jsem večer po pár dnech otevřela Sony Vegas a jen tak pro srandu si něco zkusila. Bohužel prozradím, že ten projekt nevýjde, protože nemám stativ a nosit si nějakou židli do přírody se mi opravdu nechce [:D], bohužel. Budu se snažit, ale něco vymyslet. Zároveň jsem si udělala pořádek ve svém stolet starém sešitu pro blog, kam jsem si kdysi plánovala články, a říct mohu jen to, že se máte těšit na dva už napsané články k Vánocům. Jeden už je na světě a druhý je ve stavu rozepsaném.

V pátek večer to všechno vypuklo. Přijela babička, dědeček a sestřenice a takhle jsme čekali až pro sestru příjdou, přišli, ale je neděle a pořád tu je. Od minulých let se to hodně změnilo, už jsem se tolik nebála. Jsem ráda, že mi moji rodiče tak vyhověli a místo čokolád mi nadělili spousty ovoce a zeleniny + velký balík žvýkaček, který mám společně se sestrou. Je jich tam asi 200 a já už mám zamluvený obal, protože táta nakupoval ve Španělsku. No jo no, krabice se mi hodí do mé 'sbírky' věcí ze Španělska. [:D]. Když jsem pak sečetla to, co mi zbylo od pondělí a to co mám teď. Vyšlo mi z toho, že bych si ten obchod fakt otevřít mohla. Banánů snad deset, mandarinek nespočet a jeden velký ananas, sušené ovoce, jablka, pomeranče, kaki. Když hodíme za hlavu ovoce a zeleninu, dostala jsem vločky, drahé sýry... opravdu všechno, co jsem chtěla! O Adventní kalendář jsem se podělila se sestrou s tím, že já otevírám, ona vyjídá.
Když se tady kouknu přes stůl, mohla bych vám povídat do nekonečna, co i sestra v koši všechno schovává. Bože, tam je snad šest čokolád! [:D] Evidentně musela být velice hodná, i když o tom vím svoje.
😍
Random Picture
V sobotu jsem vstávala jako první a tak jsem asi hodinu po tom, co jsem vstala, po sté viděla Artura a Mini - něco [:D]. Miluji tu pohádku! Byla to náhoda, že jsem na ní narazila tak brzo. Stále si nemůžu uvědomit, že ještě pár dní a jsou Vánoce. Máma se mě stále prá, co chci k Vánocům, já jí to stále připomínám..Zároveň si uvědomuji, že je čas také shánět dárky, protože nemám ještě ani jeden! Naplnánované to mám, ale nevím, kdy to koupím. Ovšem tak je to se mnou normální, nakupuji vše na poslední chvíli a pak se divím, že to nikde nemají. Zrovna, když jsem chtěla dělat tuny věcí, jsem si vzpomněla, že se musím naučit tabulu prvků a německou básničku! Upřímně se lituji [ -_-] Prvky ještě nějak dám, ale ta básnika? ..ajajaj!
Nakonec jsem se stihla naučit tři řádky a zbytek už nemusíme, ale že mi to trvalo! Řekla jsem si, že půjdu spát brzy, ale nějak to nevyšlo a já zůstala asi do půl jedenácté vzhůru a datlovala do počítače ve Photoshopu. Na svoji obhajobu musím říct, že to bylo pro účely blogu...

V neděli ráno táta už byl pryč, opět jel do práce a vrátí se neznámo kdy. Naštěstí mi tu nechal baterky do foťáku a tak konečně mohu zase začít fotit a zveřejňovat i focené články. Mamce ni mně se vařit nechce, tak to vypadá, že zase pojedeme někam do restaurace. Stává se z toho pomalu tradice, když každou neděli vyrážíme na oběď.  Dopoledne jsem strávila tím, že jsem koukala snad na všechny Youtubery, co točí 'The Crafting dead'. Když mě to vážně baví! [:D] Básničku jsem odložila na pondělí, ale možná se na to ještě večer podívám, protože nerada bych si teď zkazila nějaké známky, protože už první pololetí se mi počítá, bohužel. Chytila mě nějaá povídací a kreativní nálada, takže to vypadá, že půjdu něco tvořit. Napadlo mě, že bych měla jít chvíli ven, ale ono se nikomu nechce, protože je tam tma a vypadá to jak kdyby už bylo šest.



Nails 💅
Random picture
Za tento týden jsem opět [!] nestihla napsat nic na Wattpad. Já myslím, že to je se mnou marné. Nadruhou stranu jsem se toho naučila dost ve Photoshopu, což se mi pro další dny bude hodit. Páteční Mikuláš byl zpestřením celého týdne a teď už musíme čekat než příjde i ten Ježíšek. To čekání bude hrozné, už to vidím. Můj týden nic v mém životě nezměnil, tedy až na jedno - napsal mi Fragment kvůli spolupráci, čehož jste si mohli všimnout. Myslím, že to můj styl a moje zkušenosti posune dál.
Na blogu byly zveřejněny jen 3 články s tímto 4, což je i na mě trochu málo, ale tak...dá se to omluvit. Budu se pro příště snažit, ale nechci, aby se z blogování stala 'práce' [:)] ...
post signature



A jaký byl váš týden? Stihli jste všechno, co jste chtěli?


2 komentářů:

  1. Môj týždeň bol preplnený... nič som nestíhala a od štvrtku som chodila s Mikulášom ako anjelik rozdávať balíčky a dnes už konečne končím :D ja väčšinou v sobotu vstávam ako posledná a tiež sa nemôžem dočkať na Vianoce :3

    OdpovědětVymazat
  2. Takové týdny mám taky! :D Já bych s nimi třeba chodit asi ani nemohla, protože by mě to jednoduše nebavilo, nevím :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář a nezapomeňte mi tam hodin i link na váš blog, ať se též zabavím :3

Používá technologii služby Blogger.
 

Instagram

Spolupracuji

GbVxn.jpg

V zájmu spolupráce mě najdete na e-mailu:

AnikaRodriguez@seznam.cz

Pravidelní čtenáři