[RC] Šeptající lebka - Jonathan Stroud

Kniha: Šeptající lebka

Spisovatel: Jonathan Stroud

Vydání: Knižní klub 2015 |504 

Moje hodnocení: 4/5

Život agentury Lockwood & spol. nikdy není úplně klidný. Lucy a George se snaží rozluštit záhadu mluvící lebky v lapači duchů, zatímco Lockwood zoufale touží po novém vzrušujícím případu.
A zdá se, že se mu přání splnilo, když je jejich tým povolán na hřbitov v Kensal Greenu, aby prošetřili záhadný hrob lékaře z viktoriánských časů. Dochází kolem něj k podivnému zjevování a místo je třeba zabezpečit.
Lockwood jako obvykle překypuje sebevědomím a jako obvykle se zvrtne všechno, co se zvrtnout může – uvolní se strašlivý přízrak a kdosi z rakve ukradne velmi nebezpečný předmět.
Lockwood & spol. musejí získat ukradenou věc zpátky, než se uvolní její moc, čeká je však závod s časem. Jejich otravní soupeři z Agentury Fittesové jdou totiž také po stopě. A jako by toho nebylo málo, lebka v lapači duchů se zase probouzí...

Databáze knih | Goodreads 

 Druhý díl ze série Lockwood a spol. nese název šeptající lebka. Autorem je Angličan Jonathan Stroud. Knihu jsem dostala předčasně k Vánocům, protože jsme tou dobou byla "uvězněná" v nemocnici a kniha mi byla příjemným povzbuzením.  

Lucy, George a Lockwood, tři přátelé, které dokupy spojuje touha objevovat nové a zahánět zlé přízraky, už neví do čeho by kopli. Většinu tajemných případů jim přebírají velké organizace  a řešit neustálý spory o objevy se jim nechce. V tu nejlepší chvíli se objeví, který se zdá být zajímavější a zapletenější, než se každý domnívá. Jako obvykle však nejsou sami, kdo o něj stojí. Neštastnou náhodou se uvolní přízrak a mezitím, co se jej trojice pokouší zahnat, z hrobu je ukradeno něco hodně vzácného a nebezpečného. Jako naschvál otravná lebka, se kterou může mluvit jenom Lucy, se probouzí...a něco ví. 

 Musím poděkovat Jonathanu Stroudovi, že se rozhodl pro viktoriánskou Anglii, která byla sama o sobě dost tajemná a mrazivá, že ti duchové byli poslední, co vám mohlo nahánět strach. Výborně se hodí pro atmosféru příběhu a kdybych měla vyzdvihnout jednu věc, která na mě zapůsobila nejvíce, je to právě ona atmosféra, se kterou naši hlavní hrdinové vystupují.  

 Nemohu s jistotou říct, k jakému žánru bych knihu přirovnala. Chvilkami jsme si připadala jako při čtení těch starších hororů, kterých se jako menší bála a do dnes mi tu asi 30 uzoučkých knížek ze série Stopy hrůzy leží na poličce s tím, že se k nim jednou rozhodně vrátím. Další chvilka mi kombinuje prvky fantasy s detektivkou.  Takže tak bych to nazvala - hororová fantasy a kapkou detektivky. 

 Přestože jsou hlavní hrdinové mladí lidé a celkově je příběh určen do mladších rukou, dospělí jedinci by rozhodně neměli ohrnovat nos. Věřím, že pokud se šeptající lebka dostane do správných rukou, neodloží jí ani starší čtenář. Je to příjemná oddychovka na večery a i když už je to pomalu menší bichlička, stránky vám budou mizet pod prsty. 

 Když rozdělím zápletku na dvě části, více jsem si užívala onu druhou, kde se příběh začal pomalu odmotávat a na jehož konci jsme se chtěla sama sobě smát, jak jsme si toho nemohla nevšimnout. Ale pozor - vzhledem k tomu, že jsem nečetla první díl, dalo se čekat, že pro mě byla první část taková okukovací, hodně věcí jsme musela dostat do hlavy bez toho, aniž bych věděla souvislosti. Neříkám, že se nedá číst samostatně, ale pokud budete mít tu možnost, sáhněte nejdříve po prvním dílu. To vám doporučuje člověk, kterému obyčejně čtení pokračování bez znalostí předchozích dílů nevadí. 

 Co se týče závěru, maličko jsem ho čekala. Konkrétně jedna specifická část se dala čekat. Ona část neskončila mile a mně to prostě k autorovi nesedělo... 

 Celkově mohu šeptající lebku hodnotit velice mile. Její čtení mě bavilo a mile mě překvapila. O třetím díle zatím nevím, ale mezitím bych se ráda dostala k tomu prvnímu.

 Jednu věc však trochu na knize ráda nemám, tou je obálka knihy. Nemohu si pomoc, prostě se mi nelíbí a nepůsobí na mě dobře. Kdybych tehdy v tom knihkupectví stála já, patrně bych o ni nezavadila. Co si budeme povídat, obálka taky dělá své. To by byla menší vada na kráse, naštěstí příběh, který je vyprávěn mě opravdu potěšil a zabavil na dlouhé večery.  

4/5  

Instagram | Facebook | Ask

Anika Rodriguez