Jako malá jsem se dívala ráda na dokumenty o válce. Děsily mě a zároven jsme v nich viděla jakési poučení.
Podívejme se na tento svět ve jednadvacátém století. Je plný nenávisti, bojů a nebezpečí, které obklopuje lidstvo všude. Ještě před půl rokem bych si mohla říkat, že žiji ve velmi dobrém kontinentě, nemusím se bát toho, co se děje například v Africe, avšak nyní - začínám mít obavy. Je normální, že už se začínám obávat být i ve škole?
Víte,celý život je strach z budoucnosti jedním z těch mých nejhorších strachů. Bojuji s ním už moc dlouho a z toho důvodu se trochu straním katastrofickým filmům, přestože mě tolik fascinují. Vždy se mi sevře hrdlo, když si pomyslím, že by svět měl skončit v plamenech nebo ve vodě. Avšak i když mě tento strach užírá pořád, byl to strach z ničeho, byl zbytečný.
Od pátku 13. se - neříkejme tomu přímo strach - moje obavy v duši ještě více rozdmýchaly. Budoucnost najednou začínají řešit všichni kolem mě a jelikož se to řešilo opravdu všude, začala jsem nad tím opravdu přemýšlet.
Řeknu na rovinu, že se mi v tomto světě nelíbí. Podle mě je vše uspěchané, ale je to můj názor, i když mě mrzí, že vrstevníci se na mě díky tomu dívají jako na blázna. Po té osudné noci z pátku na sobotu jsem si uvědomila, že tohle je začátek války.
„Lidstvo musí války ukončit, jinak války ukončí lidstvo.“
John F. Kennedy
Nemyslím si, že to bude válka jako za časů našich prarodičů, tohle bude jiný způsob války.Ovšem - co si budeme povídat - jakákoliv válka je ničitel.
Byla jsem jako pařená, když za mnou dnes moje mladší, desetiletá sestra přišla se slzami s tím, zda táta bude muset do války proti teroristům. V ten moment se mi, přísahám, chtělo taky brečet. Už mě to vícekrát napadlo, nebudu lhát, ale když s tím přijde desetiletá holčička - je to silnější.
Zbytek večera jsem strávila vysvětlováním, že nic takového se nestane, že tohle je jiná válka, ale v duši mi mrazilo, protože to, co jsem jí říkala, možná ani pravda nebyla. Skoro jsem se snažila přesvědčit sama sebe...
Blbě se mi o tom přemýšlí, ale podle mě už se nic nevrátí do starých kolejí. Jakoby se odstartovala nová kapitola života na Zemi. Musíme se pokoušet to redukovat, ale do nejbližší budoucnosti se toho nezbavíme. Mrzí mě to, hodně mě to mrzí. Věděla jsem, že se něco takového stane, minulost se většinou opakuje, ale věřila jsem, že to naši generaci mine. Nedokážu si představit, jaké obavy musí zažívat v postižených oblastech lidé v mém věku. Musí mít denní strach a přitom musí fungovat, jakoby se vůbec nic nestalo. Ale tak je to nejlepší, nedělat chaos a povyk, myslet rozvážně....v tomhle je obdivuji, já bych na to neměla...
Nechtěla jsem dělat přímo něco o tom, co se v Paříži stalo, protože toho je tolik, že už to určitě některým leze krkem, ale myslím si, že tímto způsobem jsem to vyjádřila trochu jinak. Znáte takové ty "deep" pocity někdy večer, kdy už normální lidé spí, no ne?
Instagram | Facebook | Ask
Anika Rodriguez
Vidím a přemýšlím o tom, tak nějak podobně jako ty. Mám dojem, že opravdu "něco" začalo... jestli válka nebo jenom prostě jiná doba, jiný zvyk a tak, to nevím, ale něco začalo... teď už je nejspíš na nás všech, jak to budeme brát, co budeme dělat, a jak nad tím budeme přemýšlet. :)
OdpovědětVymazatJá se to snažím brát vše pozitivně, myslím, že se to všechno vyřeší, že se třeba odpálejí sami nebo, že se to nás tolik nebude týkat. I když je to hrozné, jen tak pomyslet, že my bychom byli v bezpečí a vedle by se bojovalo jako oživot. Každopádně si myslím, že není třeba si kazit svátky, které příjdou, a také čas, který nám zbývá. Teď je podle mě důležité to brát vše v pohodě, holt se tohle děje, nemyslet na to a užívat si do poslední minuty, do té doby, do které to jde... protože, co by kdyby, už na Nový rok byli nebo spíše nebyli... ach jo, vždycky se snažím napsat něco pozitivního a tak, a pak to pohřbim nějakou mojí teorii o katastrofě :D
Každopádně, nelámej si s tím hlavu, je to těžké, ale pořád musíme žít! :)
DENYII
Musím jenom a jenom souhlasit. :) To co se má stát,. stane se a my už to zřejmě nezměníme. Zatím bychom si měli užívat pěkné časy a předvánočí čas. :) Obávám se, že to však nebude úplně tak s klidem. Přece jne v lidech ten strach a obavy přetrvávají a znám školu, která zrušila výlet do Vídně na Vánoční trhy kvůli možnému terorismu. :)
VymazatAn, to znám, taky se snažím být pozitivní, ale prostě vždy řeknu něco pesimistického a jedu od znova. :D