[RC]Obejmi noc - Karen Chance

Kniha: Obejmi noc 

Spisovatel: Karen Chance

Vydání: Baronet 2013

Moje hodnocení: 3/5

Série: Cassie Palmer (3.)

Cassandra Palmerová, která byla nedávno jmenována hlavní světovou jasnovidkou, má pořád velký problém. Dokud jsou k sobě Cassie a jistý mistr upír – neuvěřitelně sexy Mircea –vázáni magií, její život nikdy nebude patřit jenom jí... Kouzlo, které je svazuje, může být zlomeno jenom s pomocí zaklínadla ze starověké zaklínací knihy Codex Merlini. Místo, kde se kodex nachází, není v současnosti známo, takže Cassie musí pátrat na jediném místě, kde jej ještě lze najít – v minulosti. Ale Cassie brzy zjišťuje, že kodex byl ztracen z určitého důvodu. Říká se, že kniha obsahuje jistá skutečně nebezpečná kouzla, a její získání sice může Cassii pomoci vypořádat se s Mirceou, ale také tím může ohrozit celý svět...

Databáze knih | Goodreads | Baronet

Cassie už je nadobro Pýthie, nejmocnější a nejvlivnější jasnovidka na světě, a právě proto ji chce dostat většina z bytostí temnoty. O její schopnosti se totiž nezajímají jenom duchové, ale takové upíří senát, který ji slíbil podporu. Jediné, po čem touží, je svoboda, kterou však nemůže mít, dokud nad Cassiinou hlavou visí kouzlo geisu, které jí nedovolí žít "normální" život. Cassie se dozvídá, že existuje kniha, ve které by se dalo nejít protikouzlo, ale je jen jediný způsob, jak jí dostat. Musí se vrátit do minulosti, což Pýthie umí. Pomůže í však Codex Merlini nebo jí svazuje zdaleka jiné kouzlo?

* * *

Jako milovník knih bych se měla stydět, kniha mi doma leží na poličce hned vedle předchozích dílů už od Vánoc a já nebyla schopná se do ni pustit. Nakonec jsem tedy jednoho dne knihu popadla a vzala jí na zahradu, když bylo venku nádherně. Během odpoledne jsem ji zhltla a se smíšenými pocity přišla na řadu recenze.

Obejmi noc je třetí díl na sérii Cassie Palmer, která začíná knihou Dotkni se temnoty a navazuje na knihu Unesena stínem. Čistě teoreticky bych se měla této autorce klanět, protože díky této sérii jsem začala s aktivnějším čtením. Abych se však přiznala, při čtení této knihy jsem tomu tak trochu nemohla uvěřit, že tohle mě tak moc fascinovalo. 

Hlavní super hrdinkou v pravém slova smyslu je Cassie, Cassandra a Pýthie. Mladá, nepříliš atraktivní žena, ve které pramení pradávná duše největších jasnovidek světa. Cassie si může být nepříjemná, jak chce, ale nikdy se mi neodbourá názor, že jde o jednu z nejnormálnějších hrdinek v knihách, které nestojí za záchranou světa, ale za udržení pořádku na něm. Většinou se setkáváme s hezkými, mladými charaktery, u kterých těžko uvěřit, že by dokázaly zvednout větší předmět než je jejich váha. V tomhle je Cassie jiná, je příjemná, normální a prý i baculatější žena. Tím jsem však skončila, protože pak už jde prostě o upíry a ti si můžou být staří, jak chtějí, prostě jsou hezcí a atraktivní. Mercea a Pritkin je toho přímým důkazem. 

Styl autorka nezměnila, což je trochu sporné. V knize se pořád něco děje, pořád nějaké bitvy, zvraty, které jsou odlehčovány vtipnými poznámkami trýzněné duše Billyho, který dělá Cassie v jednom kuse ochránce. Ovšem teď přijde ten kámen úrazu. Autorka totiž do knihy dala evidentně všechno, co má ráda. Od upírů, vlkodlaků, čaroděje přes duchy a atentátníky. Z čehož vznikly mnohdy divné situace nebo ještě divnější postavy.

"Nic takového není. Na tom se shodli všichni naši experti!" obořila se Konzulka.
"Tak to se vaši experti pletou. To odeklínadlo je v knize. V knize Codex Merlini..."

str. 288

Třetí díl byl pro mě ze všech těch tří asi nejzajímavější, ale zároveň jsem se v něm ztrácela kvůli cestování v čase. Měla jsem v tom hrozné zmatky a mnohdy jsem kvůli tomu přeskočila rychle pár stránek, abych věděla, jak dál.  Opravdu nechápu, jak jsem mohla takovou četbu číst, když mi bylo jedenáct, protože teď jsem o pár let starší a řekla bych, že některé situace nechápu a celkově je to spíš pro starší čtenáře temné fantasy. Při čtení jsem se nenudila! Takhle má vypadat akcí nabitá kniha.

         

Kniha se mi jako celek četla lehce jenom jsem, jak jsem psala, někdy úplně nepochopila, zda se nacházím dějem v minulosti nebo v přítomnosti a musela jsem to nějak tipnout podle okolností. Autorka knihu hodně nabila postavami, které sice nejsou ploché a mají každá svůj osobitý charakter, ale některé z nich se mi zdají až moc dokonalé. Zvláště pokud jde o upíry... Za zmínku stojí i vtipné dialogy a napínavé situace, u kterých vám pulzuje krev a vzhledem k tomu, že spisovatelka se nebojí zasáhnout i do své hrdinky, budete doufat, aby se jí nic nedostalo. Čtivé a průměrné čtení pro opravdu nenáročné, co nepotřebují určená pravidla. Když už mi zbývá ten jeden díl v češtině, zřejmě ho dočtu, ale zda se budu chtít pouštět i do anglických, tak to tedy nevím...

3/5

Instagram | Facebook | Ask

Anika Rodriguez