[RC] Bílý kůň - Alex Adams

Kniha: Bílý kůň

Spisovatel: Alex Adams

Nakladatelství: Domino

Vazba: pevná

Rok vydání: 2012

Počet stran: 302

Moje hodnocení: 6,5/10

Anotace:

   Třicetiletá Zoe dobrovolně strávila posledních pět let v jakési osobní bublině – po tragické smrti manžela se pohybuje jen mezi svým prázdným bytem a výzkumným ústavem, kde pracuje jako uklízečka. Šeď plynoucích dní ji neubíjí, naopak jí pomáhá nalézt vnitřní klid, aby se mohla rozhodnout, co se svým životem provede dál. A pak se najednou všechno změní.

Lidé v jejím okolí začnou umírat na záhadný virus, pojmenovaný Bílý kůň. Smrtící nákaza se lavinovitě šíří po celém světě a během několika měsíců se lidstvo ocitá na pokraji vyhynutí. Přežije jen hrstka imunních jedinců, a někteří z nich jako by pozbyli veškeré lidství. Vypuká válka a apokalypsu dovrší ničivé zvraty počasí.

Možná Zoe dříve považovala holý život za jedinou jistotu, kterou ještě má. To už teď ale neplatí. Odkázána pouze sama na sebe putuje postapokalyptickým světem a snaží se přežít. Nebezpečí číhá na každém kroku, neboť z lidské podstaty už zbylo jen velmi málo. Zoe dál míří k jedinému místu, které by jí mohlo poskytnout potřebnou ochranu – nejen kvůli sobě, ale i kvůli tajemství, které nese s sebou…

Databáze knih | Goodreads

_________________________________________________________________________

 Zoe je žena krátce v třicítce, která pět let strávila litováním a znehodnocováním sama sebe. Cítila se bezmocně, k ničemu a její chuť k životu byla stále menší a menší. Jenže pak se něco stalo. Lidé začali umírat na záhadný virus, který některé zabil a některé proměnil v nelidské tvory, v bestie s nelidskými rysy. Zoe začíná mít správné podezření, že v tom prsty nemá příroda, ale něco mnohem horšího - člověk. I když si před pár lety přála zemřít, teď smrti uniká jen o vlásek. Lidstvo je na pokraji vyhynutí a ona sama se musí pustit do cesty, ve které potká spousty nepříjemných lidí a dozví se pravdu o Bílém koni. Najde muže, kterého miluje, a zachrání své malé tajemství?

Post apokalyptické knihy jsou teď hodně v kurzu, to nemusím snad ani připomínat. Většina z nich mluví o absolutně neoriginálních zápletkách a další málo z nich se stává skutečně známými. Není to typicky dystopická kniha, protože si myslím, že .. to není úplně tak jednoduchá četba. 

Děj musím hodnotit jako opravdu vražedný, doslova. Bílý kůň, což má být první díl a bohužel u nás zřejmě poslední, je hodně o zabíjení, krvi, mozcích na zemi...hodně brutality, která čtenáře hodně napíná. Nejsem slabšího žaludku, a tak mi krátké popisy znetvořených lidí a jiných krvavých scén nevadily. Konec konců to už musíme od apokalypsy očekávat. Kdo by byl milý na člověka, který vás okrádá o drahocenné jídlo, že?

Hlavní hrdinkou je Zoe, která byla na můj vkus až moc tvrdá. Chápu, lidstvo je skoro zničené, ale když jí před obličejem umírali nejméně tři lidi, i s chlapem by to trochu pohnulo. V tomhle ohledu jsou postavy  nerealistické, Zoe se tváří, že by všechno zvládla, i když je v jiném stavu, Švýcar, který si zahraje hodně důležitou roli, je zase prolhaný a moc k neuvěření. I přesto mají sebou něco neotřelého, co dává postavám šťávu.

Výrazným kladem je tu stupňování napětí u čtenáře. Na začátku se všechno zdá být takové chudé, moc toho nevíte a Adamsová vás hned hodí do děje, ale čím déle knihu čtete, tím více se vám ten příběh rozplétá a dozvídáte se mnohdy šokující novinky. Rychlé střídání pohledů Teď a Tehdy taky byla skvělá volba. Díky ním totiž kapitoly opravdu ubíhají velice rychle .

"Podívala jste se do té nádoby, Zoe?"

"Ne. Ale vím, že musím. Mám pocit, že je to...pandořina skříňka."

Hlas doktora Rose do mě vlévá sebevědomí. 

str. 76 | Bílý kůň

Zápletka je celkově hodně na umření. Atmosféra, která v knize panuje, je depresivní, smutná a rozhodně vás nesmí překvapit časté umírání postav. A to se mi líbí! To k post-apo patří. Adamsová má  dobré popisování devastujícího prostředí, až je tím čtenář ohromen. Menším nedostatkem je neuvěřitelný konec. Oproti takové smutné a depresivní náladě, ve které se vleče zbytek knihy, byl konec přímo pohádka. Těžko říct, že by se něco takového mohlo stát.
V knize si  hodně  popřemýšlíte nad životem, protože to je téma, ke kterému se stále vrací. Zajímavé pochody myšlenek, které hodně autorka vystihuje. Místy bych třeba je odebrala a připsala něco více o tom viru, ale i v tomto podání to není špatné. 

"Jen se na mě podívejte: nechci aby si můj terapeut myslel, že jsem blázen."

Víte, celkově to není špatná kniha, je v ní hodně akcí, převratné šoky, hodně smrtí, ale že by mi dala něco navíc, tak to bych neřekla. Bílého koně považuji spíše jako chvilkovou četbu. Přečíst pár stran, a  pak to odložit a vrátit se o pár dní později. Autor se držel reality jen tak opravdu z kraje a spíše to nechával na fantazii. Zklamaná nejsem. V tomto žánru je těžké být originální, i přesto se však našli chvilky, které jsme nečekala a které oživily četbu. Bílého koně bych všem nedoporučila, řekla  bych, že je spíše pro nenáročného čtenáře, který ve všem nehledá logiku a spíše se nechává unášet fantazií.  V případě, že bych se někdy dostala k druhému dílu zřejmě  anglického vydání, zkusím ho přečíst, ale vyhledávat ho nebudu..Hodnotím jako krásný nadprůměr z dystopického a post-apo pohledu.

6,5/10

Za výtisk musím poděkovat internetovému knihkupectví MegaKnihy. Děkuji za poskytnutí knihy, velice si toho vážím. 

_____________________________________

Instagram | Facebook | Ask

Anika Rodriguez