Hon [RC]

Kniha: Hon | The Hunt
Spisovatel: Andrew Fukuda
Nakladatelství: Fragment
Žánr: dystopie, Young adult
Počet stran: 291
Díl: 1
Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?

Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich!
Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk. Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal.
Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...

Gen žije svůj utajovaný život s upíry jako by žil v sršním hnízdě. Každý den se bojí o svůj život a pak to jednoho dne dopadne - vláda ho vylosuje jako 'Lovce' na Hon na glupany...

Gen je pozorný, hezký a chytrý, ale musí to vše skrývat, aby jej nezačali odhalovat a tím mu ničit několik let budovanou identitu. Zkrátka hlavní postava, která se už od začátku tak sympatická, že se vám zdá, že by mohl udělat cokoliv a stejně byste ho měli rádi. Žije úplně sám a je to jeden z posledních glupanů vůbec. Vlastně za nedlouho už asi bude poslední, protože poslední glupani schovávaní pro účel honu se začínají připravovat jako kořist. V příběhu se setkáme ještě s jednou velice důležitou postavou - Září.
Gen se bojí, že by právě nalezené city k této dívce ho mohli prozradit a proto se z počátku snaží od ní držet dál, ovšem po vylosování jeho čísla se smiřuje s tím, že Záře je možná jediný 'člověk', který ho může zachránit před honem.

* * *

 
Hon je vlastně dlouho očekávaná událost, která bude pouštěná i jako show do televizí. Jejím cílem je dopadnou všechny vypuštěné glupany, kteří se zdají být poslední svého druhu. Tato akce se pořádá jednou za hodně dlouhou dobu a prsty v tom má jeden upír, který si nechává říkat 'Vládce'.


Moje první pocity z knihy byli trochu zmatené, protože nás autor hned vysadil uprostřed děje a začalo dlouhé vysvětlování, které povětšinou je nudné, ale tady je to pěkně napínavé. Navíc se takový úplně okrajový motiv motal kromě reality show, ale taková kniha už tu přece je - Hunger Games. Kromě menších podobností to s HG nemá nic společného a jelikož nejsem klasický fanoušek HG Hon se mi líbil i více.
Spousty čtenářů si trochu postěžovalo na někdy předpovídatelný děj, ale já ho opravdu mnohdy nezahlédla. Většinu akčních scén jsem vůbec nečekala. 

Cosi v tom příběhu a v tom ději mi připomíná typickou novodobou dystopii. Snad v každé dystopii představuje vláda to největší zlo a ani zde to není výjimka. I když by se to zdálo, že je to ohrané, na knize se mi právě to 'vládní' zlo líbilo asi jako jedna z nejlepších věcí. 
 Ty poslední věty v prvním a takovém úvodním dílu vám budou drásat nervy až do tečky, za kterou se budete chtít pustit okamžitě do další knihy od tohoto autora. Konec mě docela i překvapil na to, že některé části byli dost předvídatelné. Rozhodně si to zaslouží mou pozornost.


Spisovatel má veliký smysl pro někdy až drastické detaily a nebojí se nešetřit krví a nechutnými scénkami, kdy začínají upíří hody. Za pozdvyhnutí stojí také nový úhel pohledu na upíry, kterým Fukuda nechává jejich typicky zvířecí rysy a to z nich ve vašich očí tvoří vraždivé bestie bez slitování. Určitě pak má kniha pro mě vyšší cenu, když jim nedává vzhled té romantické bytosti, ale bestie.

"Stmíváním se nesl ohromný a divoký jekot. A pak jsem si to uvědomil - Hon začal!"

 Upíři jsou snad po sté omyvatelné téma a stále se nám drží na vrcholu. Už od anotace jsem nečekala, že to bude nějaký sladký příběh o zakázané lásce, ale vytušila jsem, že tady opravdu o něco půjde. Přiznejme si, že takto propracovaný příběh s upíry tu ještě nebyl a spisovatel má opravdu smysl pro detail, kterým nás krmí od začátku nechutných hostin upírů až po neočekávaný a nejnapínavější konec.
Bylo tam několik scén, které jsem měla sto chutí přeskočit, protože jsem nemohla uvěřit Genově naivitě a neschopnosti si všimnout naprosto viditelných věcí. I přes to mi nedělala problém a velice rychle jsem se začetla.
Nejsem překvapena, protože jsem to od knihy čekala a musím hluboce smeknout, protože mi Fukuda představil velice poutavou knihu.
Když se nad tím tak trochu zapřemýšlím, vidím v 'Honu' něco, co vidím i v knihách jako Divergence. Myslím si, že by se této knihy mohlo ujmout nějaké studio a pokud by se to natočilo dobře možná bychom tu už za dva roky mohli vidět dost dobrou dystopii, který by se mohla zařadit hned za Hunger Games nebo Divergenci..



Hon je dystopijní kniha, která by se mohla řadit vedle Divergence. Její příběh je podivně napínavý a něčím naprosto originální. Žádní upíři jako ze slavného Twilight, ale pravé bestie. Fukuda se nebá jít mnohdy do krvavých detailů, a tak jsem velice zvědavá na další díl. Netajím se říct, že jde zatím o nejlepší dystopii, kterou jsem v tomto roce četla. Rozhodně ji doporučuji všemi deseti a nemám na ni ani kousek negativity!

99%
Jsem zvědavá, jak to dopadne v druhém díle této trilogie, ale podle většiny recenzí vím, že jde o mírné zdokonalení, takže si přecejen to procento nechá na druhý díl.