Kniha: Kroky v temnotě
Spisovatel: Michelle Paver
Vydání: Knižní klub 2015 | 314 stran
Moje hodnocení: 4/5
Píše se rok 1937. Nad Londýnem zahaleným v
mlze se sbírají mraky. Osmadvacetiletý Jack je chudý, osamělý a příliš
zoufalý, než aby dokázal změnit svůj život. A tak když se mu naskytne
šance stát se radistou na arktické expedici, skočí po ní. Na lodi vládne
vzrušení a nedočkavost, když opouští Norsko: pět mužů a pět psů cestuje
napříč Barentsovým mořem za svitu půlnočního slunce. Konečně doplují k
zapadlému, neobydlenému zálivu, kde mají strávit celý příští rok.
Gruhuken.
Jenže arktické léto je krátké. Když se noc vrací, aby se znovu chopila vlády nad zemí, Jack pociťuje zvláštní neklid. Jeho druhové jsou postupně, jeden po druhém, nuceni odejít. I on se musí rozhodnout. Zůstat, nebo jít. Brzy spatří poslední paprsky slunce a pak na celé měsíce pohltí tábor polární noc. Brzy dosáhne bodu, z nějž už není návratu – to když moře zamrzne a znemožní mu útěk. A Gruhuken není tak neobydlený. Jack není sám. Něco se potuluje temnotou.
Jenže arktické léto je krátké. Když se noc vrací, aby se znovu chopila vlády nad zemí, Jack pociťuje zvláštní neklid. Jeho druhové jsou postupně, jeden po druhém, nuceni odejít. I on se musí rozhodnout. Zůstat, nebo jít. Brzy spatří poslední paprsky slunce a pak na celé měsíce pohltí tábor polární noc. Brzy dosáhne bodu, z nějž už není návratu – to když moře zamrzne a znemožní mu útěk. A Gruhuken není tak neobydlený. Jack není sám. Něco se potuluje temnotou.
Databáze knih | GoodreadsJack toho v životě moc šťastného nezažil, a tak když se mu naskytne možnost vyjet do oblastí, kam noha většiny lidstva nevstoupila, trochu zaváhal, ale nakonec ho touha po dobrodružství zavedla až na loď milého kapitána Erikssona. Když se mu však zmíní, že se chystají postavit svou základnu na místě zvaném Gruhuken, moc radosti z toho nemá. Vždyť jde o tam pěkné a tiché místo? Proč by tam neměli jet? Na to mu však kapitán odpověď nedá. Zdá se, že pro místní je Gruhuken poněkud tabu. Prvních pár týdnů jde všechno, jak má, ale v den, kdy se slunce změní v nekonečný měsíc, se Gruhuken stane Jackovou pastí....
Nebýt Rodaw, která je v knižní blogosféře velice známou, zřejmě bych o knihu nezavadila. Je to dávno, co jsem na YT viděla její video recenzi právě na tuto knihu a jelikož o ní mluvila velice v kladném slova smyslu, tak jsme ji prostě vzala. Ono to udělalo hlavně to, že stále ve slevě asi jenom pětadvacet korun, což je určitě nádherná cena, u které si každý řekne "No, nekup to..."
Hlavním hrdinou, jak už jistě víte, je Jack, osamělý muž z Anglie, který vlastně život nežije, ale jenom přežívá.Hlavní charakter mnohdy bývá prvním kamenem úrazu, už už jsem se bála, že to bude i v případě Kroků v temnotě. Jack se na začátku nezdál moc příjemný a moc k sobě mě jako čtenáře nepustil, ale naštěstí se to rázem otočilo a i jeho chování se náramně zlepšilo. Přece jen se z něj stal sympatický a chytrý chlap, jehož srdce dokonce i Husky jménem Isaack získal na svou stranu. Spolu s ním cestovali i dva bohatí Britové - Gus a Algie, toho jsme měla nejméně ráda. Hlavně díky jeho citům ke zvířatům, které nebyly zrovna ideální. Celkově to trio působilo jako příjemná parta se smyslem pro humor, ale i přesto se ukáže, že nikdo z nich není tak úplně nevinný, jak o sobě tvrdí. Stačí, aby se tábor ponořil do tmy a už tu máme schizofrenika s podivnými choutkami v drcení psích zubů...no, o tom raději pomlčím.
Styl autorky je čtivý a rychlý, místy je drobně vidět, že je to dílo ženy. Píše jednoduchým, místy mrazivým stylem a do každé kapitoly vsune něco napínavého, čímž si opět získá možnou ztracenou pozornost čtenáře. Osobně jsem se však vůbec neztratila, ba naopak jsem četla stále více a více, v druhé polovině knihu téměř neodložila z ruky a ve čtení i stála.
Zápletka knihy není nijak těžké, ale jednoduchá taky zrovna ne. Na začátku knihy se čtenář velice rychle začte, k tomu dopomůže i rádoby dopis, který je napsán deset let po událostech na Grukenu, a po v druhé části budete doslova pohlceni! Konec je na můj vkus docela useklý, zdá se, že ho autorka příliš uspěchala a rozhodně se dal napsat trochu jinak a více tajemný. I přesto však překvapí a mnohé určitě šokuje!
"Je to skutečnost.Viděl jsme to. A není to živé..."
str. 103
Osobně jsme s knihou celkově velice spokojená. Četla se mi velice rychle a měla spád. Očekávala jsem každou tajemnou kapitolu, držela Jackovi palce, aby ten mrazivý pobyt přežil bez úhony na zdraví. Velice mě poznamenala hlavně tíživá atmosféra polárních oblastí. Země nekonečného ledu a sněhu mě přitahují a přijdou mi velice zajímavé, tudíž jsem četla s velkou chutí a užívala si opravdu každičký popis Grukenu. Docela odvážně mohu říct, že je to jedna z těch nejnapínavějších knih, co jsem držela v ruce. Večer jsme skoro nedýchala, jenom abych mohla pocítit ten mráz, který na mě prostřednictvím skvělých popisů sálal. Maličko mě dostal konec, v tom nepříjemném slova smyslu, čekala jsem od něj trochu více, více NĚCO. Neřekla bych, že z něj jsem zklamaná, ale prostě nebylo to to pravé ořechové k označení "hrůzostrašný příběh". Můžu Rodaw jen a jen poděkovat, že mě k ní tak trochu přitáhla...
Kroky v temnotě je napínavá kniha, která je napsána formou deníku, ve které sympatický hlavní hrdina Jack sepisuje své největší zážitky z pobytu v polárních oblastí, s kterými místní nechtějí mít nic společného, stejně tak sepisuje však i své největší pochyby a obavy z věcí TAM venku. Autorka dokáže velice skvěle vystihnout temnou atmosféru a tíživé pocity, které musí mít snad každý, kdo se kdy ocitl v naprosté polární tmě. Rozhodně s nenechte zlákat titulkem "hrůzostrašný příběh", protože pak byste byli jen a jen zklamaní, že jste nedostali vyvražďovačku, kterou jste chtěli. Jde o čtivý a každou kapitolou gradující příběh plný i milých věcí jako je nově objevená přátelství mezi lidmi a zvířaty. Konec bohužel není úplně dotažený a působí jakoby autorka chtěla hrr knihu dokončit. Na to, že mělo jít o hrůzostrašný příběh, by to chtělo trochu děsivější konec. Knihu i přesto mohu potěšit se skoro plným počtem a kde že je ten jeden uprchlý bod? Na konci...ten mě moc nepřesvědčil, ale i přesto se kniha řadí k těm, které se mi velice zalíbili!
4+/5
Anika Rodriguez
Knížku mám doma už docela dlouho, jde absolutně mimo můj žánr, ale přesto mě zaujala. Tak doufám, že se k ní brzy dostanu :-)
OdpovědětVymazatMožná si dovolím říct, že maličko jsem si to myslela taky, ale nakonec to vůbec nebylo špatné! :) Až budeš mít čas, rozhodně to zkus třeba jenom nakousnout a uvidíš.. :)
VymazatPěkná recenze :-) Na knihu už jsem také koukala, ale nebyla jsem si jistá jestli koupit nebo nekoupit. Asi koupím :-D
OdpovědětVymazat