Fall in love with A U T U M N | Anika Rodrigue

Jakoby těch podzimních článků nebylo dost, že? Když já si nemůžu pomoct, asi jako většina blogerů. Podzim mě inspiruje a opravdu jej miluji. Některým se může podzim jevit jako depresivní období, kdy všechny ty světla léta upadají do zapomnění a jakoby vše umíralo, ale to já ne. Já většinou podzim miluji jako nic jiného a k mému dokonalému podzimu patří několik věcí. Které že to jsou?

1. Čajíky a čajíčky

Přiznejme si, že člověk je rád, když přijde maličko promrzlý z venku, sedne si do pohovky a vezme si teplou kávu či čaj. Jelikož ještě asi nejsem v tom věku, kdy by mi káva chutnala, bývá to právě ten čaj. Hodně se to pojí s dětstvím, když jsem byla o hodně mladší. Čaje, zvláště ten mátový, si spojuji s večery trávenými u babičky a dědečka. Momentálně je piji dvakrát denně a začínám zvyšovat svoji denní potřebu. Jestli to takhle půjde dál, nechci vědět, kolik krabiček za podzim i zimu spotřebuji...

2. Kniha někde v teplíčku

Nebyla bych knižní blogerka, kdybych někam ty knihy nevecpala. No, ale s pravdou ven! Kdo si v tom divném a sychravém počasí rád nezaleze do deky s dobrou knihou. Podzim většinou bývá obdobím, kdy se ve světě přečte nejvíce knih! Bohužel poslední dobou to nějak nestíhám a když jsem doma, učím se nebo cvičím, čtení mi zbývá na školní přestávky. Jelikož už jsou ty dny chladnější a pochmurnější, nastává skvělé období pro čtení krimi a detektivek!

3. Filmový a seriálový maraton

Vzhledem k tomu, že tuto neděli mi konečně začnou po asi půl ročním čekání dávat novou sérii The Walking dead, nemohu si dovolit nezmínit i tento bod. V minulých letech jsem měla na podzim více času, moc jsme po venku už nelítala, protože byla zima, a tak jsem si vždy našla klidné odpoledne na shlédnutí třeba i celé série nějakého z oblíbených seriálů! Dejte na můj typ, vezměte si deku, sedněte k notebooku a k čaji a uvidíte, jak nádherné odpoledne si uděláte! (Typy na seriály budou již brzy též formou článku)

4. Listí a klidná příroda

Dnes při cestě do školy jsem zjistila, že to listí konečně začalo padat a jakmile se tedy pohnete, vydá to nádherný šustivý zvuk. Nevím, co mě na tom tam baví, ale to křupání starého listí je pro mě jako rajská hudba. Všechno je tišší, ptáci už moc nekřičí a krajina je taková klidnější...a to se mi líbí. Člověk jde sám a nikdo neseká trávu, neřeže dřevo, ta zvěř taky moc nevyvádí. Jsem to pak jenom já a můj pes na procházce mezi napadaným listím.

5. Pečení

Uf, nepatří to náhodou už do zimy? Já bych řekla, že ani moc ne. Zvykla jsem si každý volný víkend péct něco dobrého pro rodiče. Jelikož to nejím a neochutnávám, je to někdy trochu o "hubu". Bůhví, kdy se mi povede něco naprosto přesladit a já to někomu nabídnu. (:D) Osobně pak mám pěkný pocit, když v kuchyni voní nějaká ta dobrůtka pro mamku, která se vrátí hladová jako vlk z práce, a pro tátu, který většinou jezdí na víkendy domů.

6. Halloween

Nikdy jsem pouštění draků moc ráda neměla, nešlo mi to a vztekala jsem se u toho. Naproti tomu jsem se třeba dva měsíce dopředu těšila na Halloween! I když jsem z těch kostýmů maličko vyrostla, neskutečně se těším na tento rok, kdy jako devátá třída máme za úkol zorganizovat Halloween pro mladší. Sice mi to přidělalo nějaké další starosti, ale alespoň po dlouhé době na sebe vezmu kostým, aniž by se na mě člověk díval jako na něco nenormálního.

7. Procházky

Konečně není teplo jako v peci, tudíž se při chůzi nepeču a můžu vyrazit s mou fenkou boxera do přírody, kam jsme přes léto moc nepláchla. Přiznám se, že v létě jsme vůbec ven přes den nemohla chodit, protože bych asi umřela... beze srandy. Moje kůže snáší slunko hodně těžko a co si budeme povídat, asi mám v genech nějaké ty severské kořínky. Na podzim se trochu ochladí, vzduch je vlhčí a dá se tak jít třeba i hodinku. Nádherné na očistu hlavy, kterou mám v posledních dnech opravdu hodně zamořenou důležitými věcmi...