Summer 2k15

Páni, nemohu tomu uvěřit, že už většina z nás půjde zítra do školy. Ti, co mají štěstí, půdou třeba ža příští týden jako my. I tak je to děsivé, když si vezmete, že to před dvěma měsíci, co jste plánovali všemožné věci, co budete dělat o prázdninách. Vlastně já mohu být jen a jen ráda, že se do školy chystám kvůli opravám školy až 7. září. Ovšem teď k prázdninám, na které opravdu nejde zapomenout...

Tyto prázdniny jsem měla takové hodně, hodně volné a nic jsem moc nedělala, hlavním důvodem bylo to, že mě čeká rok plný stresu z příjimaček a následně i prázdniny plné stresu z nové školy. Proto mi tedy prázdniny 2015 posloužili jako jeden velký víkend, abych mohla vypnout a nic nedělat.

Začátek července byl pěkně klidný a volný, nemohla jsem tomu uvěřit, že konečně mám klid a že mě čekají dva měsíce, kde se můžu vídat jen s těmi, které mám ráda. S mámou jsme se dohodli, že i ona chce mít červenec volnější, a tak jsme většinu výletů a dovolených naplánovaly až na konec srpna. Ovšem to se nějak zvrtlo, když dostala nabídku do práce, a tak místo zaslouženého odpočinku, musela hned do další práce. První týden to pro ni museli být fakt drastické. Vstávala nad ránem, v poledne se vrátila a odpoledne zase šla až do třeba 1:00 zase do práce. Logicky jsem jí tedy chodila do práce večer pomáhat, což mě náležitě bavilo a dokonce jsem si tím i přivydělala! 

Pamatujete, jak jsem slibovala, že bude plno článků? Jo, kecy...blog byl mnohem více zanedbávanější než ve školním roce. Na to není bohužel výmluva, prostě se mi nechtělo...

Na přelomu měsíců nastaly ty hrozná vedra, ve kterých jsme nemohla fakt nic dělat. Ráno jsme vstala, hodila do sebe rychle něco studeného, chuť k jídlu jsem neměla (což je ve zdravém stylu života zlé) a ven jsem se na sluníčko opovážila teprve až začalo zapadat. Když si to vezmu, ani v bazéně jsem moc času nestrávila, spíše jsem se povalovala na dece a výjimečně četla. 

To 'výjimečně' bych prosila podtrženě dvakrát, protože by se nedalo říct, že bych něco přes léto moc přečetla. Achjo...

Wellness Hotel - ?.8

8.8.2015 jsem opět vyrazila na noční závody, kde jsem jela podpořit náš tým a náramně si to užít. Musím říct, že jsem zvyklá chodit spát v 21:00 a vstávat kolem šesté, ale když jsem dorazila domů bylo kolem 4:30...šílené, že jsem tam neusla! 

O týden později u nás byl již druhým ročníkem Gulášfest, na kterým se snad každý kromě mě najedla na týden do předu. Nejím guláše a nejím vepřové, ale pravda, že ty chobotnice, co dávali jako tajnou surovinu, mě vcelku lákaly ochutnat! Ani jsem se pomalu nestihla rozkoukat z nočních závodů a už zase jsem ponocovala až do ranních hodin. Ze mě asi nebude diskotékový typ...

Teď před týdnem skončila rodičům dovolená a oni se museli vrátit do práce. Ten týden jsem si však užila mnohem více než celý měsíc! Jediné, co mě trochu zamrzelo, bylo, že jsme nestihli akci Cihelnu v Králíkách, kam jsem se neskutečně těšila, ale bohužel, no...

Noční závody  8.8

Tyto prázdniny pro mě byly opravdu hodně volné, ani na tábor jsem nejela! Chápete to? Já! Ta, která miluje tábory na něm nebyla. To se musí příští rok napravit, stejně jako Cihelna. Zatímco jsem každý rok předtím už se v půlce srpna nudila  a chtěla do školy, letos tam absolutně nechci a hnusí se mi pocit, že vlastně za týden už tam budu muset být. Při životě mě drží však to, že mi zbývá jenom jeden rok, jeden pitomý rok v naprosto - blbým kolektivu a konec. 

Největší zážitek jsem zažila ve Wellness hotelu na Dolní Moravě, kde jsem se nechala shodit z 13 metrů a následně si z nich i samovolně skočila. Bohužel na lanové centrum 'EXTREME' mě nedostali, čehož teď trochu lituji. Neskutečně dobře jsem se tam najedla, v ten den šlo můj heathly life stranou a já si dala takový cheat meal v podobě dokonalého obědu se sladkým dezertem! Kulinářský zážitek roku :D

A nejhorší zážitek? Jednoznačně ten, kdy jsem na tři dny chytila nějakou virózu, která mě upoutala na lůžko a já se nemohla ani hnout. Pro člověka, který je zvyklý každý den běhat, je to hotové peklo, věřte mi. Ale ani to mi nezkazilo pěknou dovolenou a pěkné výlety. A ten tábor, no... Ani nevíte, já chtěla jet, ale není moc dobré všechno nechávat na poslední chvíli. Hlavně když se o ten tábor docela lidi perou.. :/

 

 

Teď už jenom s nervozitou a nechutí sleduji, jak dny utíkají a i já nakonec půjdu do školy. A víte, co je nejlepší? Když jedete na 'předškolní' nákupy pět dní po začátku školy! Alespoň na něco se můžu těšit...Každoročně jezdíme do Brna a už se hodně těším, i když jsem tam byla před pár týdny. Moc si nekupuji oblečení, nevím, nepotřebuji mít plný šatník triček. Abych se přiznala, mnohem více utratím za jídlo a věci ke sportu než za oblečení čistě pro všední dny. Máma už z toho ale asi šílí, vyhodila mi oblíbené legíny s tím, že nebudu chodit jako 'socka', že si koupím nový. Když nákupy, tak nákupy, no:D Ono je to takhle každoročně. Před prázdninami se jde na mega nákupy, o Vánocích, o Velikonocích a před školou...

        

Na závěr bych snad ještě měla něco říct; 18.srpna blog oslavil první narozeniny a já bych si toho snad ani nevšimla! Přes 13 00 návštěv, skoro 300 vydaných článků, několik spoluprácí a 40 z vás se stali fanoušky blogy, za což jsem neskutečně ráda a snad vás ještě minimálně rok budu bavit! 

Doufám, že jste si článek užili, i přestože nebyl nijak moc záživný, ale spíše rekapitulovat mé prázdniny. V komentářích se můžete podělit i o ty vaše zážitky z prázdnin!

Těšíte se do školy? Taky máte mega velké nákupy, když se jde do školy?

Instagram | Facebook | Ask

Anika Rodriguez